Předchozí
1 z 5
Další

Chytá a trénuje. „K trenéřině jsem se dostal vlastně úplně náhodou. V DDM Klatovy jsem chytal za juniory a muže. Bylo tam pár mladších kluků, ale neměli trenéra. No, a tak jsem to zkusil (úsměv). Jen pro představu - bylo mi teprve 18 let a trénoval jsem kluky jen o tři roky mladší,“ vzpomíná usměvavý chlapík na své začátky v roli šéfa lavičky.

Určitě jste o něm už někdy slyšeli. Jan Hořký je duší florbalového oddílu Sport Clubu Klatovy. Chytá a trénuje. „K trenéřině jsem se dostal vlastně úplně náhodou. V DDM Klatovy jsem chytal za juniory a muže. Bylo tam pár mladších kluků, ale neměli trenéraZdroj: Deník / Martin Mangl

S florbalem jako takovým ale začal mnohem dříve. „Florbal jsem začal hrát jako doplněk k hokeji někdy v 5. třídě základní školy. Od začátku mě tento sport hrozně moc bavil. Vzpomínám si, jak jsme s bráchou a kamarádem trénovali u nás za barákem. Místo míčku jsme měli tenisáky, místo výstroje obyčejné tepláky. Měli jsme hokejové helmy, chrániče byly zase z volejbalu (úsměv),“ vypraví.

S florbalem jako takovým ale začal mnohem dříve. „Florbal jsem začal hrát jako doplněk k hokeji někdy v 5. třídě základní školy. Od začátku mě tento sport hrozně moc bavil. Vzpomínám si, jak jsme s bráchou a kamarádem trénovali u nás za barákem. Místo míčZdroj: Deník / Martin Mangl

V klatovském klubu mu prošlo několik desítek hráčů a hráček. „Vedl jsem v klubu už téměř všechno, ale jako hlavní trenér třeba starší žaky, se kterými se vloni povedla první liga a play-off (vloni už to byli dorostenci – pozn. autora). I teď to jsou stále krásné vzpomínky a klukům bych za ně chtěl moc poděkovat. Tři roky jsem pak trénoval čistě dívčí týmy. Od starších žákyň výše. A jako specialitu jsem vedl také brankáře v klubu,“ říká borec, jenž 17. května oslavil své 26. narozeniny.

V klatovském klubu mu prošlo několik desítek hráčů a hráček. „Vedl jsem v klubu už téměř všechno, ale jako hlavní trenér třeba starší žaky, se kterými se vloni povedla první liga a play-off (vloni už to byli dorostenci – pozn. autora). I teď to jsou stáleZdroj: Deník / Martin Mangl

Loňský rok byl v trenérské kariéře Jana Hořkého průlomový. „Ano, je tak. Loňský rok byl nejúspěšnější v mém životě, ať už to bylo díky play-off první ligy s dorostem, trénování výběrů starších žákyň nebo 6. místo na letní olympiádě dětí a mládeže v Liberci, kam mě jako hlavního trenéra nominovala Martina Lerchová (regionální metodik – pozn. autora), které za tuto příležitost moc děkuji. Velmi se povedla i letošní sezona s dorostenkami a juniorkami. V obou soutěžích jsme skončili na prvním místě. Byla to neuvěřitelná jízda (úsměv),“ pochvaluje si Hořký, který Deníku také prozradil, jaké další sporty kromě florbalu ho baví i co rád dělá ve svém volném čase.

Loňský rok byl v trenérské kariéře Jana Hořkého průlomový. „Ano, je tak. Loňský rok byl nejúspěšnější v mém životě, ať už to bylo díky play-off první ligy s dorostem, trénování výběrů starších žákyň nebo 6. místo na letní olympiádě dětí a mládeže v LibercZdroj: Deník / Martin Mangl

„Rád pořád hraji hokej za HC Sokol Díly. Dále mám rád kolo, cvičení, běhání, fotbal, ale nebráním se skoro žádnému sportu. A co rád dělám ve svém volném čase? Všeobecně moc rád sportuji, ale dost času trávím také s přáteli, píšu příběhy a básničky pro pobavení. Mám rád muziku, čtení, nebo třeba historii a její studium,“ dodal.

„Rád pořád hraji hokej za HC Sokol Díly. Dále mám rád kolo, cvičení, běhání, fotbal, ale nebráním se skoro žádnému sportu. A co rád dělám ve svém volném čase? Všeobecně moc rád sportuji, ale dost času trávím také s přáteli, píšu příběhy a básničky pro pobZdroj: Deník / Martin Mangl