Cenu založil sochař Erwin Reiter, který byl profesorem na akademii v Linci. Zhotovil sto stejných soch, jež očísloval 1 až 100 a každý rok jednu z nich obdrží vybraný umělec. Fiala dostal sochu číslo 16.

„Přede mnou cenu dostal například architekt Egon Wörlen, který založil a dodnes vede skvělé Muzeum moderního umění v Pasově. Přijel mi do Julbachu pogratulovat, a to je mu už 96 let! Cenu dostal také dvorní rada hornorakouské vlády Aldemar Schiffkorn, který se tolik staral o mezinárodní umělecké aktivity a nám v Čechách obrovsky pomáhal,“ řekl Deníku Fiala. Dodal, že cenu dostal také výtvarník Hubert Heber, který vede sdružení bavorských umělců a bez kterého si lze jen těžko představit, že by fungovala přeshraniční přátelská umělecká činnost. Z Čechů dostala před lety cenu fotografka Anna Kocourková, která více než deset let organizovala umělecká mezinárodní sympozia a výstavy.

Fiala ve svém poděkování za ocenění připomněl, že je převzal z rukou Erwina Reitera, tedy muže, jenž před lety výrazně ovlivnil jeho uměleckou dráhu. „Před devatenácti lety jsem na sochařském sympoziu ve Schwarzenbergu vytvořil první sochu. Bylo mi tehdy 37 let a svou práci jsem chápal jako náhodnou a prázdninovou. Netušil jsem, že socha má takovou moc, aby dokázala zcela změnit život člověka, který ji vytvořil,“ uvedl umělec. Když na cestě ke kostelu vztyčil Oblouk pro Adalberta Stiftera, zažíval podle svých slov obrovské, dosud nepoznané štěstí. „Stál jsem tehdy v nedělním ránu u své sochy a nemohl se toho pocitu nasytit. Pršelo a v kostele se konala mše. Pak se na cestě objevil muž a dlouho si mou práci prohlížel. Ptal se, kdo je autorem díla. Když jsem se rozpačitě přihlásil, řekl, že to je nejlepší, co na sympoziu vzniklo. Že to jsou otevřené dveře k dalším sochám a že mi gratuluje. To byla první pochvala, které se mi na začátku mé sochařské práce dostalo. Ten muž, který ji pronesl, se jmenoval Erwin Reiter a jistě nevěděl, jaké posílení a jakou odvahu mně tehdy dodal,“ vzpomínal Fiala.

V Rakousku mu složil poklonu i bývalý šéf Galerie Klatovy/Klenová Marcel Fišer. „Oceněný od roku 1992 vytvořil asi 70 pomníků, pamětních desek a soch pro veřejný prostor – to jsou v průměru tři až čtyři velké realizace ročně. Když jsme zde v Rakousku, tak jen zmíním, že jednou z jeho nejpůsobivějších prací je Bílá zahrada pro atrium Univerzitní kliniky v Grazu,“ uvedl Fišer a připomněl, že Fiala uspořádal výstavy na prestižních adresách, jako je Pražský hrad, výstavní síň Mánes nebo Muzeum umění – Stiftung Wörlen v Pasově.