„Kurýři přecházeli hranice ve službách amerických, britských a francouzských zpravodajských služeb. Jejich úkolem na československém území bylo získávat zpravodajsky cenné informace týkající se hospodářských, vojenských a bezpečnostních poměrů, nálady obyvatelstva apod. Při přechodu hranic mnozí z nich využívali pomoci převaděčů. Mnoho kurýrů bylo dopadeno pohraniční stráží, nebo státní bezpečností a odsouzeno k mimořádně vysokým trestům odnětí svobody, až doživotí. Bezmála čtyři desítky kurýrů byly odsouzeny k trestu smrti,“ uvedla ředitelka Muzea Šumavy Zdeňka Řezníčková.

K nejznámějším kurýrům působících v prostoru Prachaticka a Vimperska patřil Josef Hasil, přezdívaný také Král Šumavy, se svými bratry Bohumilem a Juliem, Jaroslav Kaska, či Jan Mašek. K nejznámějším popraveným kurýrům z regionu západní Šumavy patřili Josef Ludvík a Vladimír Palma. Jedním z nejúspěšnějších převaděčů byl Franz Kilián Nowotny, původem sudetský Němec, působící na Vimpersku.

Součástí výstavy jsou i panely věnované příslušníkům státní bezpečnosti, pohraniční stráže, či zahraničních exilových center a dobové filmové a literární propagandě. Pozornost je zaměřená i na provokační akce státní bezpečnosti, zejména na legendární a doposud v detailech málo známou Akci Kameny, v rámci níž StB za pomoci falešných převaděčů lákala uprchlíky do fiktivních služeben americké zpravodajské služby.

Dle současných odhadů se oběťmi provokací stalo několik stovek osob.

Výstava kromě osudů kurýrů a převaděčů reflektuje také změny šumavské krajiny a osídlení, které souvisely s poválečnými událostmi i s politickým uspořádáním po únorovém převratu v roce 1948.