Obec Žichovice na Sušicku žila v minulosti bohatou divadelní a loutkářskou tradicí. První zmínky o studentských divadelních představeních v této obci pocházejí již z roku 1873. Oficiální divadelní spolek s názvem „Havlíček“ však v obci vznikl až v roce 1911. Založen byl Jožem Kubínem, pokladníkem železniční stanice.

Od roku 1922 se ochotníci věnovali i loutkovému divadlu. Pro nákup loutek a potřebného vybavení tehdy ochotníci vyčlenili ve své pokladně částku 1100 korun. S loutkami byla v Žichovicích sehrána celá řada představení. Loutkové divadlo bavilo několik generací tamních obyvatel. Bohužel, tradice divadla i loutkového souboru časem zanikla. Jen loutky občas někdo „provětral“ a pokusil se oživit dávnou tradici. Naposledy se tak stalo v roce 2010 z popudu mladé studentky klatovského gymnázia Veroniky Kubíkové ze Žichovic. Mladou principálku jsme tedy požádali o rozhovor.

Jak jste se k loutkovému divadlu dostala?

O tom, že se ochotnické a loutkové divadlo u nás hrávalo, jsem věděla. Mým snem vždycky bylo stát se herečkou, a tak jsem se o loutky, které jsou v majetku naší obce, začala zajímat a přišla jsem s nápadem, že se pokusím u nás loutkářskou tradici znovu obnovit. Oslovila jsem proto kamarádky a začaly jsme pracovat.

Kolik má váš soubor členů?

Nejdříve nás bylo sedm děvčat, ale teď je nás devět. Věkově jsme od 12 do 19 let.

Kolik máte loutek a jaké to jsou typy?

Máme krásné marionety, které jsou vysoké zhruba 50 až 70 centimetrů. K dispozici máme patnáct dřevěných skvostů, se kterými hrávali už naši předci. Než jsme ale začaly hrát, mnohé kusy se musely opravit. U některých loutek byly utrhané provázky a podobně. Naštěstí nám pomohl jeden kolega loutkář z divadelního spolku Tyjátr Horažďovice, s jehož pomocí jsme daly loutky dohromady.

Kdy byl váš spolek obnoven?

Náš loutkářský spolek byl obnoven v květnu 2010. Chtěly jsme připravit první představení k žichovickým slavnostem, které se konaly loni v létě na našem zámku. Vše se vydařilo a my odehrály hned dvě pohádky Čert a Káča a Uhlíř a král. Měly jsme velký úspěch a to bylo impulzem k tomu pokračovat dál.

Jaké máte vybavení a kde zkoušíte?

Měly jsme to štěstí, že společně s loutkami se dochovaly i kulisy, kostýmy a scénáře. Co víc jsme si mohly pro začátek přát. Zázemí jsme získaly v žichovickém zámku v bývalé družině, kde nám nyní obec staví pódium. To staré bylo zbouráno. Zkoušíme každou neděli dvě hodiny a zkoušíme hry po jednotlivých dějstvích. To se nám osvědčilo.

Vodit marionety není nic jednoduchého, měly jste s tím nějaké zkušenosti?

Zpočátku jsme měly strach, že nám to nepůjde. Loutky váží přece jen několik kilogramů. Zkušenosti neměl nikdo z nás, ale prostě to šlo. Měly jsme z toho velikou radost.

Jaké máte plány?

Nyní připravujeme pohádku Jak Kašpárek se Šmidrou vyhnali čerta z hradu. Je to pohádka o třech dějstvích a premiéra bude někdy na přelomu února a března letošního roku. Pak chceme hrát pravidelně a uvidíme, jaký bude o nás zájem. Chtěly bychom s naším loutkovým divadlem jezdit i za diváky do jiných měst a obcí. Již loni jsme měly vystoupení například ve Strašíně. Prostě chceme bavit děti. Největší radost totiž máme z rozzářených dětských očí.