Divadlo se zde hrávalo již v první polovině 19. století. Písemné doklady o divadle v této obci jsou ale písemně zachovány až od roku 1893. Do té doby nám jako zdroj informací slouží například román spisovatele Alexandra Berndorfa „V červáncích a záři našeho národního znovuzrození,“ kde píše, že rabští ochotníci koupili v roce 1835 od ochotníků kasejovických jeviště, jelikož krajský úřad v Písku zakázal Kasejovickým pořádání divadelních her.

Ve stejném románu se ještě uvádí, že rabští ochotníci sehráli na hradě Rabí, v bývalé konírně, Tylovu hru „Paličova dcera“ a že v titulní úloze uvedené hry vystoupila Anna Tichá, dcera hostinského z Horažďovic. Tomuto představení byl prý přítomen sám Josef Kajetán Tyl. Tyl se v té době zdržoval v jižních Čechách a dokonce v roce 1845 uvedl v Sušici svoji hru „Paní Marjánka matka pluku,“ ve které osobně hrál.

Ochotníci na hradě hráli za hojné účasti diváků také v roce 1852 a 1854. Výtěžek z těchto představení darovali rabskému kostelu na nákup mobiliáře.
V září 1862 sehráno bylo dokonce divadlo „Jiříkovo vidění“, a to opět na hradě při nějaké slavnosti za účasti 4 tisíc lidí a krajského hejtmana Jana Trnky a sušického starosty Gabriela.

V roce 1875 hrálo se v hostinci Vojtěcha Mareše, a to „Lumpácivagabunus“ a „Doktora Fausta domácí čepička“. V roce 1876 byl pak na repertoáru „Útěk do Afriky“ a „Dva přátelé a jediný kabát.“

Mnoho záznamů o historii ochotnického divadla v Rabí se nedochovalo. Naštěstí v roce 1953 zapsal své vzpomínky na divadlo bývalý jednatel divadelního spolku Vlastimil v Rabí Jan Jiřík. Z jeho zápisů uložených v Okresním archivu v Klatovech uvádíme následující:

„Asi hlavní iniciátorkou ochotnického divadla v Rabí před oficiálním založením ochotnického spolku byla paní Kořená, která byla za mého dětství, jsem narozen roku 1885, babičkou asi osmdesátiletou. Mezi další ochotníky patřila i rodina Přetrhdílová. Také můj otec, narozený roku 1853, a maminka, narozená roku 1858, byli agilními ochotníky v mladých letech. Paní Kořená hrála i mužské úlohy, a to i v dobách, kdy byla ještě mladou ženou. Dokonce si ve hře „Mlynář a jeho dítě“ zahrála souchotinářského mlynáře. Hodně nadaným hercem byl také Antonín Svítivý, narozený roku 1868, který poprvé vystoupil na scéně rabského ochotnického divadla v roce 1886 a po dobu následujících 42 let ochotničil a vynikal v úlohách, hlavně komických. Antonín Svítivý byl dokonce jedním z těch, kdo byl podepsán na stanovách spolku „Vlastimil“ v Rabí, který byl založen v roce 1909,“ zavzpomínal Jan Jiřík.

Divadelní spolek „Vlastimil“ v Rabí měl své jeviště v hostinci Františka Dudy, což dokládá dochovaná smlouva uzavřená mezi hostinským a divadelním spolkem o tom, že ochotníci budou v jeho hostinci pořádat schůze i valné hromady, divadla i plesy. Hostinský se totiž na počátku dvacátých let dvacátého století rozhodl vybudovat moderní sál s velkým jevištěm. Ochotníci proto staré jeviště rozebrali a prodali za 500 korun Sboru dobrovolných hasičů ve Velenovech. Nové jeviště bylo i s kulisami objednáno u firmy Arnošt Polášek v Kyjově na Moravě za 5500 korun. Stejné jeviště si pořídili i ochotníci v obci Rozsedly. První hrou na novém jevišti byl kus „Vojnarka“ od Aloise Jiráska.

Podle kroniky obce Rabí máme i další kusé informace. Ty nám už sděluje současná kronikářka Rabí Marie Jamrichová. „Víme také, že v roce 1926 měl spolek 48 členů, ale i to, že od roku 1909 do roku 1948 se v čele spolku vystřídalo třináct předsedů. Zajímavým údajem je i počet her. Za období od roku 1894 do roku 1918 sehráli místní ochotníci 21 her. V roce 1928 se například elektrifikovalo jeviště. V březnu 1931 sehrály děti hru „Krakonošova medicína.“ O rok později se stal předsedou spolku Ferdinand Duda, režisérem byl pan Čeněk Klivan, správce poštovního úřadu v Rabí, a členem Jan Jiřík, vrchní strážmistr. V roce 1933 byly ochotníky sehrány hry „Budětická paní“, kterou napsal Čeněk Klivan, „Černí kyrysníci“ a „Zrzavá“. V roce 1934 sehrány byly hry „Lešetínský kovář“ a „Bývali Čechové“.

V té době hraje divadlo i Sokol Rabí hru „Zvíkovský rarášek“ a „Strakonický dudák“. Ochotníci ročně sehráli 2 premiéry, a to i v době 2. světové války. Například v roce 1942 byla na repertoáru hra „Naši furianti“. V roce 1943 zemřel předseda spolku Ferdinand Duda. V červenci 1943 na pozvání pana Jana Jiříka pohostinsky vystoupil ve hře „Paličova dcera“ v roli Valenty i člen činohry ND v Praze Karel Kolár. Režii měl Josef Havel a Jan Jiřík. Událost to byla veliká. Z tohoto představení existuje v kronice i fotografie. Zajímavé třeba je, že odměnou herci Kolárovi za účinkování s místními ochotníky byly dvě vykrmené husy,“ říká kronikářka Jamrichová.

V roce 1945 sehráli ochotníci v Rabí hru „Psohlavci“, se kterou vystupovali pohostinsky i v nedalekých Žichovicích. V roce 1946 byla za režie Čeňka Klivana sehrána hra „Noc na Karlštejně“. Tehdy jim kulisy maloval Jan Leopold, rabský občan.

„V únoru 1947 pořádal spolek „Vlastimil“ divadelní kurs pro ochotníky, absolvovalo jej 30 místních občanů z Rabí, 7 občanů obce Budětice, 3 občané Sušice a 1 občan Bojanovic. Přednášel a praktické ukázky prováděl člen činohry ND v Praze Karel Kolár. Ještě v roce 1948 se hrála ročně 4 představení a spolek měl 54 členů. V roce 1954 byl postaven nový kulturní dům i s jevištěm a zázemím pro herce, ale činnost spolku kolísala. Kulturní dům byl využíván pro vystoupení základní školy a různé estrády a hry organizované jinými složkami. V roce 1960 se ochotníci zúčastnili ještě soutěže vesnických souborů v Horažďovicích. Pak tradice ochotnického divadla skončila nadobro,“ dodala Marie Jamrichová.