Nelekejte se: s receptem nebo bez něj svůj lék dostanete ve všech klatovských lékárnách. Chcete-li si však nápoj lásky, kořen mandragory nebo pořádný „dryják“ proti nejrůznějším neduhům, musíte zajít do lékárny U bílého jednorožce! Nikoliv na klatovské náměstí, ale do Vlastivědného muzea Dr. Hostaše. Tam se totiž lékárna, která je světoznámou památkou chráněnou UNESCO, na čas přestěhovala.

Abychom byli přesní: lékárna zůstala na svém místě na klatovském náměstí, kde „apatyka“ existovala od roku 1639 – i to je samo o sobě unikátní. Co však dělá tuto lékárnu opravdovým uměleckým skvostem, je barokní vybavení apatyky, která původně patřila jezuitskému řádu. Takový stylový ucelený komplet, jako tvoří lékárna U bílého jednorožce, bychom v Evropě hledali marně. Ale každá krása podléhá času! Restaurátoři v současné době navracejí mobiliáři původní podobu, musejí v tomto případě odstranit nánosy mnoha staletí: třicet a místy až šedesát vrstev, aby se „vyloupla“ typická barokní polychromie a zazářila v celé kráse sytými barvami a zlatem.

Dobu nutnou k restauraci unikátní památky využilo Vlastivědné muzeum Dr.Hostaše k instalaci neméně unikátní výstavy nazvané APATYKA JEDNOROŽEC. Návštěvníci Klatov tedy nejsou o nic ochuzeni. Naopak. Mohou sledovat vývoj apatykářské práce v průběhu staletí. A že je touha po zdraví, „věčném mládí“ a kráse stará jako stáří, nemoc a smrt – dokazují prastaré recepty, starobylé apatykářské přístroje a nástroje, roztodivné léčivé přípravky rostlinného, živočišného i nerostného původu.

Lékárnická výstava nás uvádí pomocí autentického vybavení a velkoplošných obrazů do prostředí tradiční apatyky rozdělené na oficinu, přípravnu a laboratoř. Expozici vévodí již zrestaurovaná barokní plastika archanděla Michaela – patrona lékárníků. V jedné ruce drží meč, kterým zabíjí „ďábla“ – symbol nemoci, v druhé ruce váhy na vážení dobrých a zlých skutků. Život člověka ležel opravdu často na vahách. Podíváme-li se na tehdejší instrumenty, kterými se pouštělo žilou, na cínové stříkačky k aplikaci klystýru i na dobová vyobrazení léčebných metod, jsme rádi, že žijeme v 21.století.

Také dobové recepty v nás budí spíše hrůzu. Ostatně silný hořký nápoj získaný složitou přípravou z mnoha ingrediencí nazývaný latinsky Theriak – (z toho vznikl počeštěný „dryják“) - byl kompozicí z více nežli sto přísad rostlinného, živočišného i nerostného původu. Nechyběly v nich vedle pepře, skořice, myrhy, medu ani rozemleté perly a korály, dokonce ani „dračí krev“ a „zemní krokodýl“. Však to byl univerzální lék na řadu nemocí a protijed v případě hadího uštknutí nebo otravy a používal se už v antice za doby císaře Nera.

Čím exotičtější ingredience léky obsahovaly, tím silnější měly účinek! Stejně tak i název apatyky často nesl jméno zvířete, které bylo symbolem síly (např. slona), magie ( např. hada) nebo orla, supa a podobných dravců. A bílý jednorožec, který dal jméno klatovské lékárně? Toto bájné zvíře, nezkrotné a nepolapitelné, bylo opravdu vybájené! Jednorožec nikdy neexistoval.

I když Bohuslav Balbín v 17. uvádí jeho popis: “Jednorožec je zvíře složené z několika tvorů, strašlivě řve podobno jsouc tělem koni, co do noh slonu, co do ocasu vepři, co do hlavy jelenu, avšak mající místo parohů roh jeden dlouhý.“ Ale co skutečný „roh jeden dlouhý“, který je na výstavě, patří do barokní lékárny po něm pojmenované a dříve opravdu čněl nad jejím průčelím do klatovského náměstí? Je to zub kytovce narvala jednorohého. Ale exotika a magie udělala své: jeho prášek se přidával do léků a měl prý vedle léčebných účinků i kouzelnou moc zvýšit potenci. Ostatně předchůdců současné najdeme na výstavě celou řadu.

Aby však nedošlo k omylu: expozice je určena také dětem. Ty si tady mohou prakticky vyzkoušet na staré „pilulkovnici“, jak se ručně vyráběly tablety, podívat se na herbář z roku 1562, pozorovat živé pijavice, nebo si udělat test, zda poznají v řezaném stavu léčivé rostliny, které se používají v čajích. Jistě je zaujmou staré baňky a křivule nebo lékovky na jedy.

Ti dříve narození návštěvníci možná zavzpomínají nad vzorníkem zubních kartáčků firmy Elektra z roku 1930. Prostě expozice je určena pro široký okruh návštěvníků. Tomu odpovídají i zajímavé doprovodné akce: např.přednášky o čínské medicíně nebo noční prázdninová či večerní „dušičková“ prohlídka spojená s promítáním dokumentů ČT. Nejen turisté, ale i klatovští občané poznají lékárnu U bílého jednorožce trochu jinak - v dobových a vývojových souvislostech. „Náhradní“ expozice opravdu neznamená v tomto případě ochuzení.

Jana Skarlantová