VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Olda Říha: Do poslední chvíle budu s Katapultem

Klatovy - Rozhovor s frontmanem legendárního Katapultu Oldou Říhou

22.11.2008
SDÍLEJ:

Olda ŘíhaFoto: DENÍK/Ludvík Pouza

Již několik málo koncertů zbývá do konce turné skupiny Katapult a poté bude konec. Písničky stálice české populární hudby uslyšíme jen z desek, kazet, CD, DVD, rádia a z televize. Katapult s Oldou Říhou, Jiřím Šindelářem a Karlem Kášou Jahnem definitivně končí. Jeden z posledních koncertů uvidí příznivci také na Klatovsku, a to ve Velharticích, už dnes 22. listopadu. O Katapultu, jeho začátcích, vrcholu i konci jsme si povídali s Oldou Říhou. Setkali jsme se jen nedaleko naší redakce v jedné z klatovských restaurací. Olda si dal malé pivko, štamprdli a zapálil si doutníček. Rádio, které bylo v lokále puštěné na dokreslení atmosféry, právě hrálo jedna z pecek kapely, o které jsme si společně povídali.


Jak jste se vlastně dostal k muzice?
U mne speciálně to byla osudová náhoda. Já jsem na základní škole v Plzni provozoval hodně moc sportů. A má hudební škola byl osud, když mě někdy na začátku šedesátých let zasáhla taková ta vlna nástupu rokenrolu, Beatles a Rolling Stones a dokonce i éra divadel malých forem, kde se zpívalo. Svůj podíl na tom má i Walda Matuška či Eva Pilarová. Legenda praví, že jsem zahodil tenisky, kopačky, brusle, tenisovou raketu a máma mi koupila první španělku a někdy v deváté třídě na plzeňské základce jsem založil první školní band.


Vzpomínáte si na ty školní kapely?
Ta první školní kapela byla složena z pěti kluků, kteří o muzice nevěděli vůbec nic a nic kromě poslouchání roken〜rolu neuměli. Každý měsíc jsme měnili název kapely, ale byly to tenkrát názvy Meteor, Memphis, Shadows. Později vznikla slavnější kapela Black Stars – Černý hvězdy. To byly takzvané prvopočátky kapely Katapult, protože tady už hrál i Dědek Šindelář v roce 1966.


Kde jste tenkrát hráli?
Kluby takové, jako jsou dnes, nebyly. Byly ale kluby studentské, kde se dalo hrát. My jsme měli štěstí na učitele, kteří nám umožnili zkoušet v jedné třídě s piánem, takže jsme skutečně tenkrát jako patnáctiletí kluci měli kde zkoušet a hrát, protože Plzeň byla a je mekka bigbítu. V roce 1963 jsem už poprvé hrál na takzvaných čajích v dnešní Měšťanské besedě s Helerem, s Jarkovským a dalšími, kteří byli tenkrát osvícení muzikanti a nechali mladý kluky si s nimi zahrát. Plzeň byla v šedesátých letech na hraní bezvadná. Vedle klubů byla i celá řada restaurací, kde se dalo hrát, a to na Svazáčku, v Pekle. Vzpomínám na slavné čaje na Roudné. To byla naše hudební škola. Právě ty pětihodinové zábavy nám dávaly ty pravé ocelové zkušenosti.


Co bylo dále?
Pak už to šlo rychle.V roce 1967 jsem odešel do Českých Budějovic, kde jsem dostal nabídku od kapely Hříšníci. Tam jsem obdržel aparaturu, kytaru, prostě všechno, a tak na jihu Čech jsem získával další hudební ostruhy. Dědek Šindelář však také nezahálel, i on hrál s různými kapelami. Naše cesty se však brzy znovu setkaly v kapele Mahagon, který lidé z Klatovska dobře znají . To už ale byla ohromná síla a nezadržitelně se blížil rok 1975 a s ním i vznik Katapultu. Všichni si tenkrát mysleli, že jsme taková rychlokvaška, že jsme najednou přilítli z nebe a že dlouho nevydržíme. My jsme ale za sebou měli dvanáct let tvrdý dřiny po tancovačkách.


Jaké byly první začátky Katapultu a jeho složení?
Původní název skupiny, ze které Katapult vznikl, byl MAHAGON. Obsazení: Olda Říha, Jiří Šindelář, Vladimír Krampol. Kapela působila v Plzni a Západočeském kraji a jednalo se o jednu z nejpopulárnějších skupin. Koncem roku 1974 „orgány státní moci“ vydaly pro Mahagon totální zákaz činnosti, a tak se kapela doslova ze zoufalství přemisťuje do Prahy, kde získává takzvané „přehrávky“, tj. povolení ke hraní. Stává se oficiální pražskou skupinou. Dne 7. srpna 1975 se Mahagon po neúspěšném jednání se stejnojmennou pražskou skupinou (Petr Klapka) oficiálně přejmenovává na KATAPULT.


Základní sestava Katapultu se koncem roku 1975 krystalizuje do závěrečné podoby: Říha, Šindelář, Kohout. Absolvujeme velké množství „klasických“ venkovských tancovaček a občas odehrajeme koncert. Počátkem roku 1976 nahrává Katapult svoji první SP desku pro Supraphon. Přesně 5. května přichází do prodejen SP Půlnoční závodní dráha/Lesní manekýn, a stává se okamžitě bestsellerem. Tak bychom mohli pokračovat dál.


Jaká byla šedesátá a sedmdesátá léta?
Každá doba měla své klady i zápory a stejné to bylo v šedesátých a sedmdesátých letech. Přes všechny ty zákazy, příkoří a politické tlak vzpomínám na tohle období jako na dobu, kdy jsme šli za svým cílem. Byli jsme mladí, a tak jsme si různé překážky moc nebrali. Každá kritika a příkoří pro nás byly hnacím motorem dál. Nepolevit a nedat se zastrašit. A proto jsme přečkali i různé zákazy a doby, kdy jsme nemohli hrát. Všechno zlé bylo prostě k něčemu dobré. My se snažili ze všeho špatného vykřesat něco pozitivního. Vzpomínám si na první naši desku, kazetu, CD i DVD. Vždycky jsme měli své cíle, za kterými jsme šli, a tak přišly i první zlaté nebo platinové desky, vítězství v různých anketách, hitparádách, přišel Slavík. Na všechno tohle vzpomínám dneska s odstupem času hrozně rád. Katapult prožíval a prožívá svoji slávu. Pro mne je celým životem.


A po tom všem přichází najednou konec?
Rockeři nikdy neví, kolik jim je let. Pořád se cítí být mladými, nestárnou. Pohybují se mezi lidmi, tam, kde je muzika, zábava, písničky, rokenrol a životní příběhy. A to je právě nevýhoda toho času. Najednou odchází Tolja Kohout a pak přichází další rána – Dědek Šindelář má chronické onemocnění plic. Výměnu bubeníka jsme zvládli, ale výměnu plic Dědka Šindeláře asi nezvládneme, a pokud ano, bude to stejně život na lécích pro povzbuzení imunity a bez zakouřených hospod, lidí. My se o situaci neustále bavíme, ale jedno je jisté. Naše turné, které v současné době jedeme, je opravdu poslední. Budeme si přát, aby se zdraví Dědka Šindeláře urovnalo a my si spolu třeba za dva tři roky zahrajeme na nějakém třeba charitativním koncertu. Teď bychom ale předbíhali. Naši fanoušci si tu sílu okamžiku ještě neuvědomují, ale my nejsme jako Olympici, kteří končili snad pětkrát. My prostě opravdu dojedeme naši šňůru na rozloučenou a přijde konec. A musí se s tím smířit fanouškové i já.


Co bude dál
Máme v plánu pokusit se přidat k našemu turné ještě jeden koncert v Praze, aby se dostalo opravdu na všechny naše fanoušky. A my se důstojně rozloučíme. Fanoušci i Katapult si to určitě zaslouží. Všechny koncerty, které totiž do konce turné zbývají, jsou naprosto vyprodané. Zatím na nás přišlo více než 55 tisíc diváků, což je obrovské číslo.


Pak bych ale, až skončíme, chtěl takovou tu legendu Katapultu udržovat tím, že se budu starat o to, aby znovu a dál vycházely naše písničky, aby se Katapult stále hrál a poslouchal, aby byl dostatek propagačních předmětů a aby se na Katapult nezapomnělo. Budeme mít moderní internetové stránky. Jsou připraveny minimálně dvě knížky s dobovými fotografiemi. Pak bych chtěl také otevřít nějaký pěkný bar, který by se stal muzeem Katapultu. Tam by bylo všechno, co má k naší kapele nějaký vztah a kde bych si, pokud by to na mě někdy přišlo, mohl i zazpívat.


Co sólová dráha?
Vrtá mi to hlavou. Sólová dráha není někdy v budoucnu vyloučena. Jsem ale rozhodnutý, dokud bude hrát Katapult, budu se mu na sto procent věnovat, budu stát po boku Dědka Šindeláře. Já jsem zodpovědný za všechno, co Katapult dělá, jsem producent, řidič, technik, zpěvák, kytarista, skladatel, úředník. Až to všechno skončí a přebolí, budu uvažovat o tom co dál.


Prý se považujete za Šumaváka?
Dalo by se říct, že je to obehraná písnička. Každý, kdo mě zná, ale ví, že když já mluvím o Šumavě, mluvím o ní rád a ze srdce. Šumava mi připomíná mé mládí, kořeny v tomto regionu. Od raného mládí jsem jezdíval z Plzně do Železné Rudy, Sušice. A hlavně, všechny kapely, ve kterých jsem hrál, jezdily na Šumavu, Klatovsko, Sušicko hrát strašně rády. Cítím se tu moc dobře a všichni mí přátelé to vědí. Šumavu mám tak rád, že tady budu dokonce bydlet. Pořídil jsem si tady chalupu, zařídil jsem se tady, a už tu jsem takřka pořád. Já strašně rád chodím po Šumavě, rád chodím do hospody mezi lidi, rád jezdím fandit fotbalistům. Tu chalupu tady mám také proto, abych měl klid. Rád chodím na houby. Letos jich moc nebylo, přesto jsem asi třikrát v lese byl. Houby sbíráme pro vlastní potřebu, a když je domů doneseme, hned je sníme. Miluji smaženici.


Jen pro zajímavost musím uvést, že já jsem se narodil v Praze, ale dětství jsem prožíval střídavě v Plzni a u babičky v Praze, protože mi nesvědčilo plzeňské ovzduší. Dědek Šindelář je z Chodska. Jeho tatínek byl lékárníkem v Poběžovicích.


Je Olda Říha praktický člověk? Podílel jste se na rekonstrukci své chalupy a nebo jste si najal odborníky?
Já mám životní štěstí. Jsem totiž vyučený zámečník – opravář výtahů a napůl elektrikář. Umím si leccos udělat sám, a to je při mém životě rockera k nezaplacení. Chalupu mi opravil můj kamarád. Ostatní práce – ty udržovací, si ale dělám naprosto sám. Máme překrásnou zahradu, na kterou se chodí dívat lidé z širokého okolí. Podíl na tom má ale moje manželka. My totiž máme všechno naprosto rozdělené. Ona dělá zahradu, vaří, pere, luxuje, já pak zase dělám ty chlapský práce jako štípání dřeva. Prostě tu tvrdou chlapskou dřinu se sekerou a pilou, která mě nabíjí. Není nic hezčího než sedět večer u krbu, dívat se do ohně, popíjet pivo a mít vyčištěný mozek. A k tomu si dát nějaký výtečný gáblík, protože moje žena vaří špičkově.

Co říct závěrem?
Moc se těšíme na naše vystoupení ve Velharticích. Všichni, kdo můžete, přijďte. Katapult opravdu končí a my se chceme s vámi rozloučit po našem. Držte nám palce, ať turné dojedeme, a někdy zase třeba na stránkách Klatovského deníku na viděnou.

Autor: Ludvík Pouza

22.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Číšník/servírka 18.000 - 20.000 Kč 19 000 Kč

Do rodinného podniku na Šumavě hledáme číšníka/servírku

Stavebnictví - Stavebnictví Stavební dělník 19 000 Kč

Dělníci v oblasti výstavby budov POMOCNÝ STAVEBNÍ DĚLNÍK. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 19000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: POMOCNÝ STAVEBNÍ DĚLNÍK, kontakt: p. Kobera, tel. 608 028 065, e-mail: kobera@transmixbeton.cz nebo p. Sedláčková, tel. 602 210 315. Pracoviště: Transmix beton, společnost s ručením omezeným, pracoviště, Dr. Sedláka, č.p. 903, 339 01 Klatovy 1. Informace: Luboš Kobera, +420 608 028 065.

Výroba - Výroba Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní 86 Kč

Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci ZPRACOVATEL MASA. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 86.2 kč. Volných pracovních míst: 18. Poznámka: Agenturní zaměstnání, Pracoviště: Drůbežářský závod Klatovy a.s., ul. 5. května 112, Klatovy , POŽADUJEME: dobrý zdravotní stav, práce v chladu, Kontakt: Olga Tomjaková 777 762 276 (9 - 10 hodin), adowsro@seznam.cz. Pracoviště: Adow s.r.o. - drůbežářský závod klatovy, ul. 5. května, č.p. 112, 339 01 Klatovy 1. Informace: Olga Tomjaková, +420 777 762 276.

Ostatní - Obsluha zařízení na úpravu kovového odpadu PALIČ, 15 000 Kč

Obsluha zařízení na úpravu kovového odpadu PALIČ, DĚLNÍK. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ŘP sk. B podmínkou, Směna: 8 - 16.30h, Výhodou: ŘP sk. C, VZV, zkušenosti s pálením, Kontakt: Hurt Pavel, tel.: 603 171 630. Pracoviště: Zp kovošrot s.r.o., Koldinova, č.p. 896, 339 01 Klatovy 1. Informace: Pavel Hurt, +420 603 171 630.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Dívka z dětského domova je už druhý týden nezvěstná

Na kole a pěšky proti úložišti - 15. ročník.

Protestovali proti úložišti radioaktivního odpadu

Usmrcené oči Berouskových tygrů a širý, černý lán: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 18. července 2018.

FOTO: Dragon Cup ovládli Fanoušci defenzivního fotbalu

Vrhaveč – Osm týmů startovalo na 2. ročníku turnaje v malé kopané Dragon Cup ve sportovním areálu Sokola Vrhaveč.

Muž, který nechal štěňata umřít hlady, půjde před soud. Hrozí mu pět let

Klatovsko – Až pět let kriminálu hrozí Václavu M. (49) z Radkovic na Měčínsku, kterého klatovská policie nyní obvinila z týrání zvířat. Muž před měsícem odsoudil k smrti štěňata, která zanechal napospas osudu na poli u Radkovic. Část z nich skutečně zemřela hladem a žízní.

Druhá hokejová liga se bude hrát ve čtyřech skupinách

Klatovy – V novém formátu se odehraje příští ročník 2. hokejové ligy, který odstartuje 12. září. Dvacet osm týmů bude rozděleno do čtyř sedmičlenných skupin – Sever, Střed, Jih a Východ.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT