Teprve pětadvacetiletý Jakub Sedláček nastupuje na toto prestižní místo po Jiřím Žilákovi, ale před ním – od roku 1961 – byl koncertním mistrem plzeňských symfoniků jeho dědeček Jan Sedláček.

Excelentním houslistou je však už i jeho vnuk, interpret kompletu Paganiniho capriccií na festivalu v italském Bolzanu, hráč se zkušenostmi z USA i Thajska. „O konkurzu do Plzeňské filharmonie jsem se s dědečkem neradil, rozhodl jsem se sám. Myslím, že je to další logický postup v mé kariéře koncertního mistra,“ říká Jakub Sedláček, dosud koncertní mistr Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních. Místo prvního houslisty v Plzeňské filharmonii však vnímá jako převzetí štafety a se silnými pocity. „Je to čest! A obrovská odpovědnost! V první řadě se musím dobře seznámit se všemi členy orchestru – to je důležité, aby moje práce prvního hráče byla efektivní. Motivaci mám velkou a těším se na společné koncerty,“ zdůrazňuje.

Navíc Jakub Sedláček hraje na nástroj, který vyrobil jeho otec, mistr houslař. „Asi není úplně rozdíl hrát na hudební nástroj, který vyrobil někdo z rodiny nebo někdo jiný. Ale je rozdíl hrát na nějaké housle a na tátovy housle! Mám perfektní nástroj a je radost na něj hrát,“ říká a zní to jako vyznání.

A aby hudby u Sedláčkových nebylo málo, také mladší bratr je houslistou, sestra je violistkou a strýc hraje na violu v Plzeňské filharmonii. Přesto, když se sejde celá rodina, hudbu příliš neprobírá. „Raději ne. Technické i interpretační problémy každý rešíme sám,“ usmívá se nový koncertní mistr filharmonie.