Velký showman a výrazná osobnost české hudební scény Josef Laufer přijede již brzy do Klatov, aby zde vystoupil v rámci svého turné k letošním sedmdesátým narozeninám. Celý program bude doprovázen orchestrem Golem Jana Václavíka a za moderace Petra Salavy. Oslavenec se Klatovům představí s programem, kterým se ohlédne za svou bohatou uměleckou činností. Nebude chybět ani unikátní videoprojekce fotografií a filmové dotáčky.
Zabloudil bych rád a náhle, Sbohem lásko já jedu dál, Dlouhý den, Detroit city, ROCK´N´ROLL směs, Superman, Léto s Josefínou, Údolí kopretin, Lola, LA BAMBA, Málo platný, Mária, a další už skoro zlidovělé písničky zazní Stálou divadelní scénou v Klatovech 8. listopadu od 19.30 hodin.

Deník u Josefa Laufera zjišťoval, jak se na své vystoupení v Klatovech těší. U příležitosti umělcových narozenin jsme krátce vzpomínali i na jeho uměleckou dráhu.

Narodil jste se ve Francii, dětství prožil v Anglii. Jaké bylo vaše dětství?
Byla válka a rodiče se snažili, abychom ji s bratrem nepocítili Otec byl dobrovolníkem - lékařem ve španělské občanské válce od r.1936. Moje maminka, jako zdravotní sestra se za mého otce v této válce provdala a po internaci ve francouzském Sables´d Ollone, kde jsem se narodil, jsme odcestovali do Velké Británie, kde otec pokračoval jako lékař. V Londýně se narodil můj bratr Allan. Po válce se rozhodl otec na základě otevřeného dopisu prezidenta Beneše, aby se inteligence vrátila do vlasti, odjet s celou rodinou do Československa. Bylo to v roce 1947.

Jak šel váš život po návratu do ČR? Kde jste byl na vojně, kde jste pracoval, jak jste se dostal k ochotnickému divadlu a hudbě?
Vyučil jsem se v Tesle ve Vrchlabí. Vojnu jsem odsloužil dva roky na Slovensku. Vystudoval jsem herectví na DAMU a pak jsem různě hostoval v několika divadlech – včetně Národního. Amatérsky – ochotnicky jsem působil jenom na vojně. Po studiích jsem jako herec, zpěvák i režisér pracoval jak v divadle, tak i v televizi, a to v mnoha zemích, už jenom profesionálně. Naopak hudba je oblast, kterou jsem nikdy nestudoval. Zpěvu jsem se věnoval, jako jedné z disciplín herectví. Učil jsem jednu dobu dokonce pantomimu na taneční konzervatoři. Texty jsem si začal psát sám pro sebe, posléze i pro jiné interprety. Od té doby, to už je asi 40 let, jsem napsal mnoho desítek textů, několik scénářů a dvě divadelní hry. Práce mě vždycky bavila. Potkával jsem zajímavé lidi a vzpomínky posilují stejně, jako dobré plány a předsevzetí.

Měl jste problémy s českým jazykem nebo jste doma hovořili česky?
Doma jsme hovořili anglicky a španělsky, česky jsem se naučil až v Čechách.

Pak přišla hudební kariéra, první desky, skupina Golem, muzikály. Vzpomínáte na ty začátky a jaká vlastně byla vaše pěvecká a umělecká kariéra?
Vzhledem k té úžasné nejednotvárnosti byla moje kariéra jako u mnoha jiných jednou nahoře, podruhé dole. Nerad o sobě vypovídám, jaký jsem byl, či nebyl. Myslím si, že se nijak zvláště neodlišuji od mnoha jiných a určitě schopnějších interpretů.

Zahrál jste si také v řadě filmů. Na které nejraději vzpomínáte. Máte nějaký zážitek z natáčení?
Nejraději vzpomínám na natáčení s panem režisérem Matějem Hollým a film TRŽIŠTĚ SENZACÍ (celkem pět pokračování), kde jsem hrál titulní roli E. E. Kishe.

Mladá generace vás zná především z filmů Zdeňka Trošky jako člověka, který nesnáší svoji tchyni.
Paní Tauchenová byla skvělá herečka a úžasná kolegyně. Díky ní jsme užili mnoho legrace.

Jak se udržujete v tak výtečné kondici, držíte diety, cvičíte?
Sportuji, ne však zuřivě. Jím všechno, ne zbytečně mnoho, a jsem líný, jako každý druhý.

Jak jste se vyrovnával s popularitou, fanoušky, novináři?
Myslím, že pro novináře bylo těžší se vyrovnat s tím, že mě to nijak nikdy nebralo.

Jedete na turné ke svým narozeninám. Kolik máte zastávek, co fanoušci v Klatovech uvidí a jak jste se na své turné připravoval?
Myslíte, jak jsem se na to vyspal, oblékl a třikrát oběhl nádraží? Těším se na klatovské publikum stejně, jako v jiných městech. Jak budu připravený, to uvidí divák sám.

Byl jste někdy v Klatovech nebo na Šumavě?
Kdo někdy nebyl na Šumavě? Kdo někdy nejel přes Klatovy? …Na co vzpomínám a jaké historky a zážitky mám spojené s Klatovskem, tak to si nechám až na jeviště. Upřímně se na vás všechny těším.