V neděli 15. května mělo klatovské hudbymilovné publikum možnost vyslechnout během mše sv. v jezuitském kostele skladbu, která právem patří k vrcholům české duchovní tvorby – Mši D dur Antonína Dvořáka v podání libereckého smíšeného sboru Ještěd.

Česká duchovní hudba, přesněji řečeno hudební díla komponovaná českými nebo z českých zemí pocházejícími autory, představuje jednu z nejbohatších, bohužel však také nejméně známých oblastí našeho hudebního dědictví.

Není náhodou, že sbor Ještěd vybral pro svá vystoupení v rámci 15. ročníku Evropského festivalu duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald 2011 (kromě jiných) tuto pravděpodobně nejznámější a nejčastěji prováděnou skladbu A. Dvořáka. Právě v letošním roce si totiž připomínáme kulatých 170 let od skladatelova narození (1841).

Podnět ke vzniku mše dal skladateli v roce 1887 architekt a mecenáš České akademie věd a umění Josef Hlávka, který si ji přál ke slavnostnímu vysvěcení nové kaple na svém zámku v nedalekých Lužanech. Antonín Dvořák, hluboce věřící člověk, měl v léto době již velké zkušenosti v oblasti tvorby na liturgické (bohoslužebné) texty.

Dvořák komponoval Mši D dur během svého pobytu ve Vysoké u Příbrami. Ze skladatelovy korespondence se dozvídáme, jak hluboce byl touto prací zaujat: „Jsem již tři neděle na Vysoké a o celý svět se nestarám – pracuji pilně na nové mši a kochám se v boží přírodě.“ (dopis ze 7. 5. 1887) V milovaném prostředí a plném soustředění psal Dvořák velmi rychle – již 17. 6. 1887 oznamoval J. Hlávkovi dokončení mše: „Mám tu čest Vám oznámiti, že jsem práci již dokončil a upřímně se z ní raduji. Myslím, že to bude dílo, které účeli svému plně vyhoví. Mohlo by se to jmenovat: víra, naděje a láska k Bohu nejvyššímu a poděkování za tak veliký dar, že mně bylo dopřáno dílo to šťastně dokončiti. Nedivte se mi, že jsem tak nábožný, ale umělec, který to není – nic takového nedokáže – Tentokrát jsem psal jen prostředky skromnými, a přece si troufám říci, že se práce zdařila…“

Jarmil Burghauser, přední znalec a editor Dvořákova díla, napsal, že „…právě tyto 'skromné prostředky' (mše byla napsána pro varhany a sbor se střídmým užitím sól) ukazují Dvořákovo mistrovství, jež na tak omezeném prostoru dovedlo uplatnit i přístupnou míru vlastní hudební osobitosti a navíc i vystihnout jímavým způsobem specificky českou venkovskou krajinu: ducha úsměvné, útulné krajiny s kopečky a lesíky a malým barokním kostelíčkem s lidovou výzdobou, moudrost a bezpečí domova.“

V této původní verzi zazněla mše v kapli Hlávkova lužanského zámku v neděli 11. září 1887 (provedení řídil Antonín Dvořák, sborové party zpívali členové plzeňského Hlaholu) – i 15. května 2011 v Klatovech, kde téměř sedmdesátičlenný liberecký sbor Ještěd řídila jeho mladá, nadějná sbormistryně Zuzana Kubelková a varhanního partu se grácií a lehkostí zhostil klatovský varhaník, sbormistr a hlavní dramaturg festivalu „Šumava-Bayerischer Wald“ Vít Aschenbrenner.

Ještěd si získal své posluchače kompaktním sborovým zvukem, vyrovnaným ve všech polohách, a fascinoval už při ranním rozezpívání kultivovaným sborovým piánem mechové měkkosti i rozsahem sahajícím až do tříčárkované oktávy (!). „Lužanská“ mše v jejich provedení byla až nebesky snová, a i v tomto početním obsazení si dokázala udržet kultivovaný komorní zvuk. Byť sedmdesátičlenný sbor by snadno dokázal tuto skladbu interpretovat ve zcela jiných dynamických dimenzích, vytkli si za cíl zprostředkovat posluchačům téměř autenticky dojem z prvního provedení Mše D dur v lužanské zámecké kapli – vnímavý posluchač se tak snadno dokázal v myšlenkách přenést z barokního klatovského jezuitského kostela do novorenesanční, v byzantském stylu vymalované kaple Panny Marie v Lužanech.

Festival si pro své klatovské příznivce připravil další vystoupení již na tuto neděli. Na rozdíl od klasicky orientovaného Ještědu zde vystoupí chrámový sbor sv. Michaela z bavorského Plattlingu, jenž se pod vedením Stefana Trennera orientuje především na moderní křesťanskou hudbu inspirovanou jazzem. Stejně jako liberecký Ještěd doprovodí sbor z Plattlingu bohoslužbu v jezuitském kostele v 10 hodin. Ti, kteří jeho ranní vystoupení nestihnou, však nemusejí litovat. Sbor v Klatovech zůstane do odpoledne a od 16.30 hodin vystoupí v děkanském kostele koncertně. Příznivci moderní křesťanské hudby se mají jistě na co těšit.

Ludmila Nová