Žánrově není Šumavský pařez nijak striktně omezen. „Muzika je tady ke slyšení různá. Několik let už jezdí třeba kapela Apple z Plzně, což jsou takoví „šílenci", kteří používají prvky skotské a irské muziky i bigbítu. Ale to k tomu patří, každá kapela si zahraje, co chce a nikdo ji nevypíská, že nehraje zrovna folk nebo bluegrass. Žánrově je to otevřené," vysvětlil konferenciér celé akce Karel Vanka, který coby harmonikář klatovské kapely F. R. C. pamatuje i začátky festivalu.

„Pařez začínal v klatovském divadle. Tehdy to byla dvoudenní akce a divadlo bývalo „totálně narvané". Lidé stáli fronty na lístky, jako na Olympic," zavzpomínal Vanka s tím, že do altánu v Dolní Lhotě se festival přestěhoval z divadla před cca dvaceti lety.

„Samozřejmě doba se změnila, dnes je to trochu jiné, ale zase sem přijdou jen lidé, kteří skutečně chtějí. Není potřeba žádná masivní propagace, je to spíše v úzkém kruhu lidí a je tady vždy velmi příjemná atmosféra. Kapely mezi sebou nesoutěží, nechtějí se předvést, ale chtějí si zahrát, popovídat si, setkat se, to je smysl celé akce. A k tomu přírodní prostředí altánu u řeky Úhlavy, to vše dělá ze Šumavského pařezu nezapomenutelnou záležitost. Každý, kdo má rád muziku, se musí těšit celý rok," vyzdvihl „komorní" prostředí festivalu Vanka.

Na úvod se představila krátce po 14. hodině několika desítkám prvních diváků Vysoká tráva z Horšovského Týna. „Je to pěkný, pohodový bluegrass. Líbí se mi a těším se samozřejmě i na další kapely," zhodnotil první z deseti vystupujících kapel Luboš Špád z Klatov, který dorazil na Šumavský pařez po několikaleté pauze. „Nebyl jsem tu už asi osm let, tak jsem to musel napravit. A těším se, že si opět popovídám s lidmi, se kterými jsem strávil nějaký čas," dodal Špád.

„Počasí máme nádherné, sestava kapel je také výborná, takže doufáme, že přijde hodně lidí a dvaatřicátý ročník se vydaří," uvedl na úvod hlavní organizátor Šumavského pařezu Milan „Ringo" Krliš.

David Kojan