Jmenuje se „Šumava a toulající poutníci“ a napsal ji Eduard Šimon z Horažďovic.


Autor, který letos v létě oslavil již 87. narozeniny a který má na svém kontě i knihu pro děti, regionální publikace či v regionu známou knihu o proměnách Horažďovic, doplnil vyprávění z poválečného období i autorskými fotografiemi starými šest desítek let.


„Tatínek tuto knihu připravoval velmi dlouho. Je to taková vzpomínka na jeho dětství, i když všechna dobrodružství sám neprožil,“ řekl Deníku Šimonův syn Milan a dodal: „Čtenáři knihy určitě poznají, že tatínek na popisovaná místa jezdil s dětmi v 50. letech a měl je moc rád.“


Bývalý učitel a poté ředitel školy Eduard Šimon se v předmluvě knihy, která je vzpomínkou na dětskou rekreaci žáků horažďovické Jedenáctileté střední školy a školy mateřské, vyznává ze své lásky k Otavě a Šumavě vůbec. Zároveň děkuje občanům Horažďovic za záchranu chráněné kulturní památky králováckého dvorce Antýgl. Za záchranu přijely do Horažďovic poděkovat dokonce i dvě ženy z Německa, které tam pravděpodobně před více než půlstoletím žily.


Samotný děj knihy vypráví o pěti chlapcích, kteří tráví prázdniny v antýglském údolí. Usadí se na vhodném místě, postaví stany a zkoušejí žít v přírodě. Přitom se setkají se stejně starým chlapcem z Rokyty a poznávají Šumavu. „Chlapec z Rokyty jim radí. Prozradí jim některé tajnosti, které v té době Šumava prožívá. Chlapci se rozhodnou, že je rozluští,“ řekl o knize Eduard Šimon. Rozluštili chlapci tajemství? A jaká krásná místa při tom poznali? To si přečtěte v knize Šumava a toulající poutníci.