Trautenberk je těžko zařaditelná formace – chvílemi čerpá z odkazu Krucipüsku, stejně jako by některé riffy vycházely z tvorby německých Rammstein. Trautenberk však v žádném případě slavnější kolegy nevykrádá, jedná se o poměrně svébytnou formaci, u níž se spojuje image kapely s texty. Ty jsou samostatnou kapitolou, neboť textař formace odvedl velmi slušnou práci.

Hladová srna je plná humoru, byť pro někoho mohou být některé pasáže lehce přes hranici vkusu. To nic nemění na faktu, že tematicky deska drží pohromadě, kapela tak vtipně nakousne život selky, osud slepice v polévce či život pytláka a naštěstí se vyhýbá pivnímu humoru, který mají tuzemské kapely tak moc oblíbený.

Zvuk alba je vynikající, nahráno bylo v klatovském studiu ExAvik. Na desce se podařilo zachovat syrový zvuk skupiny, byť se srovnáním s koncerty přišel Trautenberk o část své energie, kterou jsou jejich koncertní zastávky vyhlášené.

Právě ve spojení s koncerty funguje deska výborně. Kapela vystupující v bavorských oblečcích dodává nahraným písním další rozměr, na pódiu výrazněji spolupracují dva zpěváci a koncerty mají nezaměnitelnou atmosféru.

Debutová deska se skupině vydařila, byť je žánrově hodně specifická, podobně jako její texty. Na druhou stranu je dobře, že Trautenberk svými úspěchy reprezentuje mladou klatovskou hudební scénu. Doteď se o ní mluvilo pouze v souvislosti s rapujícím Faksonem, jehož máchání zdviženými prostředníčky bylo spíše úsměvné.