Za mimořádně talentovaného ho už považovali jeho profesoři na plzeňské reálce (dnes Gymnázium na Mikulášském náměstí), kde byl jeho spolužákem další slavný plzeňský rodák – Miroslav Horníček. Ovšem právě kvůli svému umění kresby si Bimba vysloužil zhoršenou známku z chování. Nakreslil Kulometnou rotu, tedy karikaturu profesorského sboru. Vysvědčení, kopie roty a především desítky děl, které Konečný vytvořil, jsou do 19. ledna k vidění na výstavě Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného v Galerii Jiřího Trnky na plzeňském náměstí Republiky.

Tříkrálová tramvaj v Plzni.
OBRAZEM: Koledovat vyrazili tramvají

Výstava připomíná, že Bimba se v Plzni narodil před sto lety. Zemřel v Kožlanech v roce 1990. Výstavu připravil Jan Hosnedl, plzeňský středoškolský pedagog a také skaut, který byl v roce 2004 u toho, když byla na půdě gymnázia objevena Kulometná rota. „Sepnulo mi tehdy, že jde o dílo malíře, nad jehož ilustracemi foglarovek nebo Batličkových dobrodružných románů jsem strávil dětství, a že dnes už jeho tvorbu nikdo nezná,“ vypráví Hosnedl. Začal tedy pátrat po jeho dílech a zmapoval jeho tvorbu. Díky velkým výstavám, které připravil v roce 2007 v Plzni a o rok později v Praze, se dostal Konečný do povědomí odborné i laické veřejnosti. „Naše současné plzeňská výstava je menší, ale prezentuje to, co bylo pro Bimbovu tvorbu typické – tedy ženy a dobrodružství,“ uvádí Hosnedl.

Publikaci pokřtili zleva Jaroslav Douša, Adam Skála, Karel Řeháček a primátor Plzně Martin Baxa.
FOTO: Dějiny Plzně mají třetí díl a prozatím jsou kompletní

K vidění jsou originály jeho dětských a studentských kreseb, ilustrace a obálky pro prvorepublikové časopisy Rozruch, Mladý hlasatel, poválečný časopis Vpřed, originály z knih Otakara Batličky a Jaroslava Foglara včetně Přístavu volá, který vznikl v Plzni. Poprvé jsou v Plzni vystaveny originály obá-lek Konečného Humoristických listů, originály plakátů pro Baťu či poválečný export a také Konečného erotické kresby.