Jaké to je být kastelánem na jedné z nejnavštěvovanějších památek na Klatovsku? Čím vlastně chtěl být, když byl ještě malým hošíkem,
a co ho přivedlo do Rabí, to jsme se zeptali tamního správce Michala Nováka, který včera oslavil jedenácté výročí svého působení na největší hradní zřícenině v Čechách.

Čím jste chtěl být jako kluk?
První zaměstnání, které mě upoutalo a utkvělo v paměti, bylo asi jako u většiny kluků mé generace stejné . Chtěl jsem být popelářem. Přes představy o tom, jak budu lovcem, fotbalistou či akademickým malířem, jsem postupně vystřízlivěl až ke kastelánství.

Co vás přivedlo k povolání kastelána?
Určitě to byl zájem o historii skloubený s chutí podílet se na něčem co bude vidět, na co si lze sáhnout. Zároveň jsem chtěl pryč z města a spíše pracovat samostatně nebo v malém kolektivu. To práce kastelána naplňuje velmi dobře. Mám poměrně časné vzpomínky na svoje dumání nad historickými událostmi, dejme tomu okolo šesti let a zájem o historii mě opravdu neopouštěl po celé dětství a mládí.

Rabí je vaše první působiště?
Rabí je moje druhá štace. Památce víc pod „kůži“ jsem se dostal už na Velharticích, kam jsme jezdili na brigády. Opravdu prvním zaměstnáním bylo správcovství na zámku Valeč u Karlových Varů. Po půl roce tam jsem přešel na hrad Rabí.

Kdy jste se na Rabí dostal a jak dlouho zde působíte?
Na hradě Rabí jsem od podzimu 1996. Včera to bylo 11 let.

Jaký to je pocit být novodobým hradním pánem a co vlastně vaše funkce obnáší?
Dneska už to není o pocitech, to bylo možná prvních pět let. Tehdy krásný pocit, že spravujete takovouto významnou památku, přebyl všechno. Dnešní realita je zdánlivě krutější, ale o to zdravější. Učím se hledat tu správnou hranici mezi zaměstnáním a posláním, neboť tím práce na kterémkoliv hradě vždycky také bude. Pracovní náplň by dost možná zaplnila několik stran vašeho listu, od údržby přes investiční záměry, kulturní náplň až po tupou úředničinu. To vše od nápadu až po realizace. Provádění je jedna z mála věcí, která mojí náplní práce není, i když při zvláštních příležitostech se ani já tomu nevyhnu.

Co se všechno za vaší éry na hradě změnilo? Vzpomínáte si třeba na to, v jakém stavu byl hrad, když jste přišel, a jak se podílíte na jeho obnově dnes?
Změny na hradě byly různé, ale trošku by to mohlo zavánět hodnocením, které bych raději ponechal třeba návštěvníkům. Nicméně alespoň ty zásadní stavební: kompletní rekonstrukce objektu č.p. 50, rekonstrukce hradní brány a obou nádvoří, nástupní věže a přilehlých hradeb, jihovýchodní bašty, postupně probíhající rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice včetně otevření jeho podzemí.

Co máte na hradě nejraději?
Nejraději mám v posledních letech prostor vnitřního hradního příkopu. Je tam odtud zajímavý pohled na horní hrad skloubený s příjemným klidem. Navíc se nám tam vloni, ve spolupráci s občanským sdružením Krabice podařilo otevřít hradní včelnici, takže je o důvod víc mít to tam rád a podělit se o to i s návštěvníky.

Straší na Rabí?
Strašidla si často všude taháme s sebou. Jakožto věřící člověk jsem ale něco jako krotitel duchů, takže ne a vůbec mě to nemrzí.

Strávil jste noc v některém z hradních paláců nebo sklepení?
Ano strávil, ale většinou pracovně. Takže ptáte - li se na atmosféru, tak veskrze pracovní .

Letošní sezona se chýlí ke svému konci, jak ji hodnotíte?
Docela jako úspěšnou, neboť jsme ji přežili i když notně vyčerpaní. Návštěvnost bude možná o malinko vyšší než loňská a i akce na hradě se vydařily.

Jak trávíte na Rabí zimu? Kdy vůbec kasteláni jezdí na dovolenou?
Zima je moje nejoblíbenější roční období. Chodím včas domů a mohu být s rodinou. Naučili jsme se, že fajn nám může být nezávisle na tom, jak se zrovna tváří obloha a kolik je na teploměru. Navíc nám nejsou cizí zimní sporty, takže tímto směrem se odvíjí i naše dovolená. Neznamená to ale, že v létě si žádnou dovolenou neuděláme. Děti na mě mají právo i v tenhle čas, jen ho není tolik.

Co chystáte na příští turistickou sezonu?
Tak rozhodně žádná velká překvapení. Veškeré finance proudí do opravy kostela Nejsvětější Trojice, která se potáhne pravděpodobně ještě několik let. Bohužel do té doby nám bude velmi pravděpodobně brzdit rozvoj zbytku areálu, včetně nových expozic. Každopádně ale nemám nejmenších pochyb, že by si to kostel nezasloužil. Rozhodně ale návštěvníky neochudíme o bohatý doprovodný program.