Přicházeli z nebe. Dodnes nás jejich hrdinství fascinuje! Během 2. světové války byly ze západu i východu dopraveny do Československa desítky parašutistů. Všichni měli společný cíl - pomoci českým lidem v odboji proti německým okupantům. Archivář Jan Jirák z Vlastivědného muzea v Klatovech je autorem publikace „Paravýsadky do jihozápadních Čech“. Společně jsme se sešli při povídání o radiové hře s krycím názvem ŘÍŠSKÉ JABLKO. Původně se tato hra našeho kraje týkat neměla. Ve finále se hlavní dějství odehrálo na západě Čech. Příběh začal v roce 1943.
Co si mám při vyslovení hesla „radiová protihra“ představit ?
Jde o jednu ze zbraní používaných na frontách tajné války. Tyto zbraně nejsou vidět a často se o protihrách nikdo nedozví. Nebo se dozví se zpožděním, neboť se jedná o zpravodajskou činnost a vysoce utajované materiály. Často vyplouvají na povrch s obrovským zpožděním. Za války na provádění protiher existoval jeden pro demokratické síly nebezpečný nepřítel - německá zpravodajská služba Abwehr, která jako jedna z prvních zpravodajských služeb této zákeřné zbraně začala využívat ve větším měřítku.
A jak vlastně onu radiovou protihru definovat ?
Stejně jako do Československa tak do všech Německem okupovaných zemí Evropy seskakovali ze zahraničí parašutisté s různými úkoly. Měli tak pomoci ve vedení války. Dodnes platí, že ve válce vyhrává, kdo má přesnější informace o nepříteli. Výsadků byly provedeny do celé Evropy stovky. A radiová protihra je velice zákeřná a nebezpečná zbraň v tom, že neměckým tajným službám, když se podařilo parašutistu chytit, tiše si ho schovaly, zpracovaly, a pak mu začaly diktovat zprávy, které agent vysílal svému ústředí. Ovšem zprávy byly uměle vytvořené Abwehrem, takže uváděly ústředí v omyl, přeháněly informace, mátly, úmyslně podávaly dezinformace, což byl velmi nebezpečný způsob vedení války. v průběhu celé války ze západu i východu na území Československa seskákalo několik desítek paraskupin a několik set českých vlastenců, kteří utekli do zahraničí. Do těchto akcí byla vybírána morální elita našich zahraničních jednotek.
Prozraďíte příběh dvou parašutistů a hru s krycím názvem Říšské jablko, které ve vaší knize čtenáři nenajdou ?
Hra ŘÍŠSKÉ JABLKO se dotkla paravýsadku, který byl proveden sovětskou výzvědnou službou GRU. Výsadek tvořili dva českoslovenští parašutisté - velitel Oldřich Haken a radista Josef Hruška, kteří měli za úkol proniknout do Prahy a rozšířit spolupráci našeho odboje s východním odbojovým centrem. Každý měl svůj šifrovací klíč, kterým směl vysílat do Moskvy. Bylo dohodnuto, že pánové nebudou vysazeni přímo nad Protektorátem, ale v Polsku, a pokusí se dostat do Československa. Už byli očekáváni u polských odbojářů. Ovšem tady už sovětská zpravodajská služba narazila na důsledky hry RŮŽOVÝ KAVALÍR, kterou s nimi německý Abwehr vedl. Po seskoku nedaleko Krakova je polští odbojáři zavedli na adresu pána, který je měl odvést do Protektorátu. Pán byl však ve službách gestapa. Sotva jim uvařil čaj, do bytu vtrhlo gestapo a parašutisty zatklo. Byli převezeni na pražské gestapo, kde se poddali osudu. Rozhodli se, že si pokusí zachránit vlastní život, což znamenalo přistoupit na vedení radiové protihry proti zpravodajskému ústředí v Moskvě. V Praze byli vyslýcháni, protože však pražská služebna měla napilno s parašutisty z Anglie, bylo rozhodnuto, že radiovou protihru s krycím názvem ŘÍŠSKÉ JABLKO zahájí z Plzně.
Takže radiová protihra ŘÍŠSKÉ JABLKO byla zahájena ?
Parašutisté byli převezeni z pražského ústředí do plzeňské věznice tamního gestapa a odtud měli vést radiovou protihru s Moskvou. První depeše byla odvysílána 4. srpna1943. Z Moskvy okamžitě přišly úkoly, že mají vyzvědět informace o německé posádce Wehrmachtu v Plzni, informace o plzeňské Škodovce. Samozřejmě zprávy, které připravili němečtí zpravodajci úmyslně zkreslené a zavádějící, ty o které by zpravodajcům mělo jít zásadě, byly zamlženy, zamaskovány a předělány dle toho, jak se hodilo Němcům. Aby však depeše měla určitou věrohodnost, věci všeobecně známé obsahovaly odpovědi správné. Depeše vlastně byla umným zpravodajským dílem, které obsahovalo pravdy, polopravdy a záměrné lži. Tím, že radiová protihra začala v srpnu 1943 a skončila až v samém konci války, byla nejdelší radiovou protihrou, která byla vedena proti našim zahraničním odbojovým centrům jak v Londýně tak v Moskvě. Němci se snažili ze zpravodajské hry vytěžit maximum.
Prý tato hra skončila zajímavým fiaskem pro německou stranu…
Oba vězni byli drženi v celách plzeňského gestapa a na vysílání odváženi v poutech do Doudleveckých kasáren, odkud se vysílalo. Jako stráž s nimi jezdili tři příslušníci gestapa. Němcům však ke konci války opadla ostražitost, takže v dubnu 1945 je už vozil jeden příslušník gestapa. Toho parašutisté využili a po vysílání v noci z 5. na 6. dubna, když je příslušník vezl zpět do vězení, parašutisté jej omráčili, odzbrojili, odemkli si pouta, vyhodili přílušníka gestapa z auta a ujížděli směrem na jih. u Nepomuku nabourali, poté z auta vyskočili, utíkali dál, až se ocitli na vrchu Vidhošť u Kolince, kde se schovali a zřídíli si kryt. Protože do lesa chodili mladíci z Kolince, dali dohromady odbojovou skupinu, která jim donášela informace o pohybu německých vojsk. Když vypuklo povstání, sestoupili do Kolince a na místním revolučním národním výboru se představili, částěčně osvětlili svůj původ a dali se do spolupráce s revolučním národním výborem v Kolinci, což trvalo až do příchodu Američanů.
A co následovalo potom ?
Když válka skončila, 12. května z Kolince odjeli do Prahy, kde podali hlášení vedení ruské zpravodajské službě, která do Prahy s Rudou armádou přijelo. Je zajímavé, že radiová protihra z Plzně byla Abwehrem dokonale propojená s radiovou protihrou RŮŽOVÝ KAVALÍR, díky níž se dostali do zajetí. Radiových protiher ve finále proti Moskvě bylo vedeno několik najednou. Radisté si navzájem potvrzovali zprávy a dokonalým způsobem uváděli ruskou zpravodajskou službu v mýlku. Abwehr po dlouhou dobu byl vítězem tajné války vedené jak proti Sovětskému svazu tak Velké Británii. Myslím, že toto je zajímavá a neznámá historie války.