Byl to on, kdo ještě vykřesal tu poslední jiskru naděje, že by se série mohla přesunout zpátky na západ Čech. Ještě žila, když v poslední vteřině třetí třetiny vyrovnal stav utkání na 5:5.
„Tomáš Vlasák mě tam úplně nádherně našel,“ vyprávěl později Martin Straka, kapitán plzeňských hokejistů. „A já to tam doklepl. Ani jsem nevěděl, jestli už to bylo po čase nebo ne.
Jeho tým přesto v pátém semifinálovém utkání nakonec podlehl Slavii 5:6 po samostatných nájezdech. A sérii prohrál 1:4.
Martine, zažil jste někdy takové střetnutí plné zvratů?
Žádné si nevybavuji. Ale určitě to byl hezký zápas. Musel se líbit. Ale bohužel postoupit může jenom jeden.
Bylo potom těžké se soustředit na nájezdy?
Na to jsem vůbec nemyslel. Nájezdy jsou hra vabank. Nám se nepovedl ani jeden a bohužel nejdeme dál.
Ani vám osobně se nepodařil. Proč?
Nemohoucnost. Chtěl jsem udělat kličku a puk mi utekl. Nedali jsme gól, nemohli jsme postoupit.
Šancí, třeba v prodloužení, jste ale měli dost, že?
Měli jsme je my i oni. Chtěl bych hlavně poděkovat svému mužstvu. Ti kluci, co tam dneska udělali, smekám klobouk. Mužstvo mělo sílu, chuť a bojovnost celou sezonu. Zaslouží si velké poděkování.