„Byla to velká změna. Chvilku to trvalo. Hokejka mi musím říct nechyběla, ale pohyb byl úplně jiný. Jako hráč jsem celý život vyhledával puk, nyní se snažím ho mít co nejdál od sebe (úsměv). Všechno se dá naučit, ale toto byl největší rozdíl,“ vzpomíná Jakub Šindel na rozhodcovské začátky.Díky tomu, že se zapojil do akademie rozhodčích, se během tří let prodral s píšťalkou až do české extraligy.

„Největší výhodou je to, že začínající rozhodčí, kteří jsou v akademii, absolvují extrémní počet zápasů, aby se co nejrychleji sžili s pozicí rozhodčího. Zároveň jsou součástí i časté semináře a já měl od začátku i mentora. Je to hodně intenzivní kurz, aby byl posun co nejrychlejší,“ vysvětluje 36letý sudí.

Ten v letošní sezoně řídil zápasy ostře sledovaného play-off. Následně navíc obdržel pozvánku i na mistrovství světa do 18 let. „Jsem spokojený s tím, jak se má rozhodcovská kariéra vyvíjí. Osmnáctky pro mě byly první takový větší turnaj. Odpískal jsem tam i semifinále a celkově to byla dobrá zkušenost,“ prozrazuje Šindel, jenž oproti loňskému ročníku, který ovlivnila koronavirová epidemie, zažil i plné tribuny.

„Je to velký rozdíl a je to rozhodně ku prospěchu věci pro všechny, včetně nás rozhodčích. Diváci a celkově emoce k hokeji patří,“ pokračuje plzeňský rodák.Ten si musel zvyknout také na to, že z tribun se na jeho adresu budou oproti dřívějšku snášet často i méně lichotivé výrazy.

„Davově mi to vůbec nevadí. Horší je, když je na stadionu pár lidí a slyšíte celý ten text. Trvalo mi nějakou dobu, než jsem se naučil to vytěsnit. Bral jsem si to osobně a přemýšlel jsem, proč to řvou. Přesto se dokážu vžít do role fanouška. Hrál jsem hokej a taky někdy fandím. Svým způsobem to k tomu patří, ale některé věci jsou už za hranou. Občas žasnu, co dokážou lidé vypustit z úst,“ přemýšlí bývalý hráč Plzně či Sparty, který se podělil také o jeden zážitek.

„Přišli jsme po zápase k autu a měli jsme ho celé zasypané popcornem a polité kečupem s hořčicí od párků. To byla taková vtipná, ale zároveň smutná historka,“ říká trpce Jakub Šindel.Oproti svým kolegům je navíc na ledě v trochu odlišné roli, když s některými hráči ještě sám nastupoval.

„Kluků, s nimiž jsem ještě hrál, už ubývá. Je třeba mít na ledě určitý respekt, s některými hráči to je lepší, s jinými horší. Každopádně když bych si měl vybrat, koho chci mít na ledě, tak určitě hráče, s nimiž jsem nehrál, a je tak možné ten vztah od začátku budovat,“ dodává extraligový rozhodčí.