O tom, jak sezonu hokejisté Malé Vísky prožívali, jak byli s výkony spokojeni a co plánují do další sezony, si Deník povídal s vedoucím mužstva Václavem Naušem.

Do strakonického přeboru jste vstoupili jako nováček. Přestože jste měli v týmu zkušené hokejisty, věřili jste v celkové vítězství?

To, že soutěž má svou kvalitu, jsme věděli z loňského působení Lub, pouze však zprostředkovaně, takže pro nás byla její úroveň velkou neznámou. Samozřejmě jsme do soutěže vstupovali s cílem uhrát co nejlepší výsledek. Hlavním cílem ale bylo skončit lépe než Luby, a to se nám podařilo. Díky předsezonnímu posílení nás hodně lidí před soutěží pasovalo na horkého kandidáta na celkové vítězství, ale první kolo jim bylo jasnou odpovědí, že to nepůjde tak snadno. Na začátku jsme prohráli s Horaždovicemi, Sušicí a remizovali s Dioritem.

Co se vám dařilo nejlépe a naopak v čem byly vaše slabiny?

Když se podíváte na statistiky, tak máme nejvíce vstřelených a nejméně obdržených branek. Takže by se dalo říct, že co se týče hry, bychom měli být spokojení. V každém zápase by se ale nechala najít pasáž, kdy jsme nehráli to, co jsme si řekli. Bohužel to pramenilo z toho, že kromě utkáním proti Lubům, jsme k dalším nepřistupovali úplně ideálně.

Který ze soupeřů byl pro vás nejtěžší?

Kromě Katovic, které měly problémy s hráči, byla síla všech mužstev poměrně vyrovnaná a každý mohl porazit každého. Vždy záleželo na tom, v jaké formě a v jaké sestavě se tým sešel. Určitě pro nás byly hodně prestižní duely proti Lubům a Sušici. V obou případech byly dokonce uzavřené i sázky, což svědčí o velké rivalitě.

Jak často jste trénovali?

Po dlouhé době by se dalo říct, že se v Malé Vísce trénovalo a bylo to jednou týdně. Díky Markovi Kochmanovi měly naše tréninky trochu systém, a ačkoliv se to klukům moc nelíbilo, tak to k něčemu bylo. Ještě by bylo dobré, kdyby se zlepšila docházka hráčů.

Sezona sice teprve skončila, ale už přemýšlíte o nové?

Ano. V podstatě už od začátku té letošní. Je veliká škoda, že se nám nepodařilo udržet svou vlastní soutěž. Poslední dva roky jsme jako bezdomovci a do poslední chvíle nevíme, co budeme hrát, jestli nás někam vezmou a jaké podmínky nám tam stanoví. Bohužel problém s nižšími soutěžemi je asi v každém okrese a asi jediným možným řešením je spojení do větších celků. Pak je ale problém, kdo soutěž řídí, protože „místní“ týmy nás berou jako náplavu, nechtějí jezdit na zápasy do Klatov, mají v pravidlech výjimky, které na nás nejdou aplikovat atd. Takže co bude příští rok, se ještě neví, moudřejší budeme po závěrečném vyhodnocení, kde se o příští sezoně bude debatovat.

První místo, titul přeborníka… Jak velkou radost hráči i vedení měli? Slavili jste?

V předchozích sezonách jsme byli zvyklí, že vrcholily duely play off. Po posledním zápase, ať už vyhraném, nebo prohraném, se vždy slaví lépe, než když se hraje pouze tabulkově. O našem prvenství bylo v podstatě rozhodnuto dvě kola před koncem, takže radost z posledního vítězství nebyla taková. V každém případě plánujeme tradiční oslavu v Malé Vísce, ale musíme přemluvit „Cikána“, aby nám ugriloval čurýka.

Komu byste rád poděkoval?

Hokej je finančně náročný koníček a v dnešní době, kdy se všichni ohánějí finanční krizí, je obtížné sehnat nějaké sponzorské dary. Proto bych rád poděkoval našim sponzorským firmám.

Děkuji za rozhovor.