Vytoužené zlato sice nezískaly, když ve finále podlehly švédským hokejistkám 1:3, ale i zisk stříbrných medailí je velký úspěch, který může české hokejistky hřát u srdce. „Do turnaje jsme šly s tím, že ho chceme vyhrát, takže prvotním pocitem po závěrečném finálovém hvizdu bylo zklamání, u některých holek se objevily i slzičky. Rychle jsme se z toho ale otřepaly a pak už převládla jenom radost ze stříbrných medailí, i ty jsou pro nás velkým úspěchem. Moc lidí to říct nemůže, že má stříbro z olympiády," popsala pocity týmu ze zisku stříbrných medailí Lorencová.

Cesta do finále vedla přes boje v základní skupině a semifinále. Ve skupině si český tým poradil se Slovenskem, Norskem a Švýcarskem. Jediným týmem, na který nestačil, bylo Švédsko. To i po finále zůstalo jediným týmem, který české hokejistky na turnaji neporazily. „V prvním zápase ve skupině jsme s nimi v první třetině v pohodě stíhaly, ale ve druhé jsme dostaly gól a úplně jsme přestaly hrát. Ve finále byla zlomová také druhá třetina, do které jsme šly za stavu 1:1. Už nám začaly trochu docházet síly a dostaly jsme v ní dva góly," mrzely Lorencovou prohry s olympijskými šampiónkami.

Z čeho mohla mít klatovská hokejistka naopak radost, byl vstřelený gól v utkání s Norskem. „Byl to krásný, úžasný pocit. Udělaly jsme závar před norskou bránou a najednou se přede mnou objevil puk, tak jsem ho nastřelila na bránu a byl to gól. Pak přišla obrovská radost a euforie," vyjádřila své pocity ze zápisu do střelecké listiny Lorencová.

Velké drama nabídlo fanouškům semifinálové utkání se Švýcarskem. Den před ním porazily Češky Švýcarsko ve skupině těsně 2:1. A semifinálový souboj byl ještě vyrovnanější. „Za stavu 1:0 jsme myslely, že ještě nějaký gól přidáme, ale pak jsme inkasovaly a ve třetí třetině na konci jsme se už bály, abychom nedostaly nějaký hloupý gól. Nájezdy byly strašné nervy, je to už také o štěstí. My jsme na ně byly ale dobře připraveny a proměnily jsme dva první nájezdy. Byla to neskutečná radost a úleva, když jsme to zvládly," měla z postupu do finále radost Lorencová, která prozradila i to, že neví, jak by se popasovala s tlakem, kdyby jela samostatný nájezd ona.

Olympijské hry ale nebyly jen sportovní klání, ale také místem, kde panovala jedinečná atmosféra. „Hned jak jsme tam přijely, jsem si připadala jako v jiném světě. Potkávaly jsme lidi z celého světa, což bylo úžasné," byla z prvních dojmů v Lillehammeru nadšená Lorencová.

„Krásný byl i zahajovací ceremoniál, na kterém mluvil norský král Harald V. a předseda mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach z Německa. Olympijský oheň slavnostně zapálila norská princezna. Ceremoniál mi připadal stejný jako na olympiádě dospělých, kterou znám z televize. Bydlely jsme v olympijské vesničce v objektu, který připomínal vysokoškolské koleje. S námi na patře byly ubytovány ještě polský a maďarský tým. Vzájemně jsme se potkávali na chodbě a probírali jsme vzájemně svoje sporty. Takže jsem se dozvěděla hodně i o sportech, které jsem moc nesledovala, třeba o biatlonu nebo saních. Bylo to zajímavé. Ve volných chvílích jsme hrály různé hry nebo jsme se chodily dívat po vesničce. Byly tam i aktivity mimo vesnici, takže jsme se nenudily," užívala si Lorencová atmosféry olympijských her.

A jaké další sporty Lorencová navštívila? „Byla jsem se podívat na curlingu, což byl pro mě nový sport. Vždycky jsem si myslela, že je to nuda, když ho dávali v televizi, ale jak jsem ho viděla na živo, tak mě to chytlo. Je to úžasný sport. Navštívila jsem i skoky na lyžích, což byl opět velký zážitek. Ostatní sporty byly v jiných místech, takže na ně jsme se bohužel nedostaly," trochu litovala Lorencová, že nemohla vidět i další olympijské sporty.

Stínem turnaje byla neúčast některých hokejových velmocí, jako jsou např. USA, Kanada nebo Rusko, které si vybraly účast v chlapeckém turnaji. Takové byly totiž regule olympijských her, pouze domácí Norsko mohlo mít zástupce v dívčím i chlapeckém turnaji. „Samozřejmě mě mrzí, že jsme si nemohly změřit síly s výběry Kanady nebo Ruska, což by byla obrovská zkušenost. Ale i zápasy se Švédskem nám hodně ukázaly. Turnaj by byl samozřejmě mnohem těžší a hodnota medailí vyšší. Myslím, že v budoucnu se to stane, že tam budou moci startovat všechny výběry," uzavřela povídání o svém zatím největším hokejovém zážitku kariéry stříbrná olympijská medailistka z Klatov.