Tento designér totiž na jedné straně maloval brankářskou masku slovenského gólmana Jána Laca, který v zápase nastoupil, a na druhé straně samozřejmě fandil Čechům. „Abych se přiznal, kochal jsem se svou prací. Ani jsem, upřímně řečeno, nečekal, že helmu, která vznikla u mě v dílně, ani neuvidím. Když Slováci první zápasy prohrávali, byl jsem docela rád, protože jsem doufal, že ho nasadí. Do branky ho poslali na zápas proti Rusku, tam zazářil, protože vychytal v základní hrací době nulu, takže jsem věděl, že ho postaví i proti nám. Záběry na jeho masku byly opravdu hezké. Někteří režiséři hokejových přenosů moc masky nezabírají, ale Laco a jeho maska byly v záběru velmi často. Je to velice příjemný pocit," přiznal Korál, který prožíval toto dramatické federální derby, ve kterém nakonec Češi vyhráli 4:3, jako fanoušek českých olympioniků i jako trenér. Vede totiž hokejový tým mužů Sušice ve strakonickém přeboru. Deník ho proto požádal, aby zápas zhodnotil z obou pohledů.

POHLED FANOUŠKA

"Díval jsem se doma a po dvou třetinách jsem si říkal: „Super, máme to." Ale pak Slováci dali dva rychlé góly a už to taková legrace nebyla. Bylo asi štěstí, že Slováci poté, co snížili na 3:4, začali hrát opatrněji, stylem hlavně nedostat gól. Kdyby pokračovali ve hře jako před tím, tak by nás asi rozsekali. Byly to pořádné nervy až do konce."

POHLED TRENÉRA

"Jako trenér jsem naopak nebral to, že jsme vedli 4:0, jako že máme vyhráno. Tohle znám z vlastních zkušeností, kolikrát šlo naše sušické mužstvo do poslední třetiny třeba s třígólovým náskokem, a přesto jsme prohráli, například na nájezdy. Dokud nejsou dvě minuty do konce a nevede se alespoň o dvě branky, pořád ještě není rozhodnuto. Podle mě, když naši hokejisté vedli ve 3. třetině 4:1, hráli už tak, aby ušetřili síly do čtvrtfinále. Málem se jim to vymstilo. Měli hrát tak jako předešlé dvě třetiny. Ale to se lehko říká, když mužstvo hraje dva těžké zápasy ve dvou dnech, pak je toho na něj opravdu moc. Prostě se asi podvědomě šetřili.

Jako trenér bych asi neudělal jinak asi vůbec nic. Velice správně si velezkušený kouč Hadamczik vzal oddechový čas a dal hráčům chvilku na to, aby si srovnali v hlavě, že pořád vedou a vzpomněli si na to, jak hráli první dvě třetiny. Když totiž mužstvo dostane jeden gól a vzápětí druhý, tak se jim to prostě dostane do hlavy a je jedno, jestli je to hráč Sušice nebo Jarda Jágr. Říká se, že hokej je ze 70 % v hlavě a ze 30 % v rukách a v nohách. Když se hráč začne obávat o výsledek, začne dělat úplné nesmysly. Trénuji už jedenáctou sezonu v řadě přes přípravky, žáky, dorost až muže a vím, že když se něco takového stane, tak prostě přestane fungovat hlava. Každý se snaží hrát na 120 %, a to je špatně. Vzniká to prostě z přemíry snahy."