„Ono nám to vlastně dlouho nedocházelo. To, že jsme mistry, jsme si uvědomovovali až s postupem času,“ přiznal usměvavý mladík, který se v rozhodujícím utkání proti Opavě postaral o zlatou trefu, která znamenala vítězství Plzně 2:1 a fantastický úspěch v podobě vytouženého titulu, který je pro barvy krajské metropole v této kategorii premiérovým. A to předtím ještě namazal na vyrovnávací gól spoluhráči Strakovi. „Zdálo se to těžké, rozhodující zápas jsme hráli na cizím ledě, kde se hraje vždycky špatně, ale teď je to fantazie,“ dodal.

Radek Hájek je hokejovým talentem od přírody. „Stoupl si na brusle a jel,“ vzpomíná jeho tatínek. „Ale samozřejmě to nestačí, když chci něco dokázat, musím makat,“ je jasné hokejistovi, který v útlém dětsví prý moc toužil po gólmanských betonech, lapačce a vyrážečce. Naštěstí klatovští trenéři, kteří byli u jeho hokejových začátků, Rostislav Juříček, Simeon Ruža, Radek Spurný, Karel Straka a Víťa Šklebený, ho z klece včas vyhnali. A udělali moc dobře, Radek je výborným bruslařem, ve sprintérských soubojích protihráčům často ukazuje záda a už sbírá i zkušenosti v reprezentačním dresu. Právě kvůli reprezantačním povinnostem si nemohl vychutnat oslavy titulu.

Student plzeňské elektrotechnické průmyslovky dřív pošilhával i po fotbale, ale hokej zvítězil. Je pro něj vším a moc rád by někdy slavil mistrovský titul i v kategorii dospělých. Ale kdyby přišla pozvánka za velkou louži, nezahodil by ji. „Asi bych to zkusil, ale žádná zatím nepřišla,“ dodal hokejista, který je ale prý nyní v plzeňském klubu maximálně spokojen. „Máme v Plzni skvělou partu, která hraje špičku,“ vyzdvihl.