Vojta měl narozeniny a babička mu řekla: „Když budeš foukat svíčky na dortu, něco si přej!“ A tak na oslavě, kde byla celá rodina a taky jeho kamarád Víťa, sfoukl svíčky na dortu a potichoučku vyslovil přání. Najednou byli s Víťou pryč! „Kde jsou kluci?!“ polekali se všichni hosté. Byli v pravěku.

Vojta a Víťa mysleli, že stojí na skále. Ale nebyla to skála, byl to obří pravěký žralok! Naštěstí se dostali na břeh, ale i tam bylo plno dinosaurů. Vojta s Víťou se museli schovat. Schovali se do jeskyně, kam se dinosauři nedostali. Nebyla to ale skutečná jeskyně, byla to další pravěká příšera. Když to zjistili, rychle utekli.

Pořád museli být ve střehu. Všechno bylo tak strašidelné! Když bylo kolem bezpečno, šli si konečně najít něco k jídlu. V pravěku to ve skutečnosti nebylo tak krásné, jak si představovali. Být v pravěku spolu s dinosaury bylo velmi nebezpečné.

O Žlutěnce
Speciál Deníku: Pište pohádky

Doma byli zatím všichni strachy bez sebe, co s nimi je. Nakonec babičku napadlo: „Že si ten Vojta přál zmizet do pravěku!“ Všechny to nejdřív vyděsilo, pak se ale zaradovali, že alespoň vědí, jak to můžou napravit. Až bude mít tatínek za týden narozeniny, může si přát, aby se kluci vrátili zpátky.

Všichni se nemohli dočkat, až tatínek sfoukne svíčky na dortu. Hned ráno dostal tatínek dort, a jakmile sfoukl svíčky, kluci byli zpátky doma! Hurá! Všichni měli velikou radost, že jsou zase spolu.

Autor: Vítězslav Bartoš (5 let) s maminkou Jiřinou