Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Centrální plastika - Čtyři střední školy se nachází na nádvoří Střední průmyslové škola dopravní. Betonové pylony (jakožto symbol čtyř středních škol) vytvořil v roce 1982 Miloslav Hrubec.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Pískovcové sousoší Jaro - Léto - Podzim - Zima.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Kovový abstraktní objekt s názvem Amfion (elektroneutrální částice nesoucí kladný i záporný elektrický náboj) Vytvořil v roce 1977 Ivan Tichý.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Centrální plastika - Čtyři střední školy se nachází na nádvoří Střední průmyslové škola dopravní. Betonové pylony (jakožto symbol čtyř středních škol) vytvořil v roce 1982 Miloslav Hrubec.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Autorem reliéfů, které jsou součástí Centrální plastiky, byl sochař Alois Sopr. Jako národní umělec patřil v době normalizace k nejstarším a nejuznávanějším západočeským výtvarníkům.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Sousoší Jaro - Léto - Podzim - Zima (Pohled na alegorii Zimy a Jara) na Boleveckém sídlišti od sochaře a medailéra Břetislava Holakovského (autor betonové sousoší medvědů v ZOO Plzeň).
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Sousoší Jaro - Léto - Podzim - Zima. (Pohled na alegorii Jara Léta a Podzimu).
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Pískovcové sousoší Jaro - Léto - Podzim - Zima a nedatovaná historická fotografie (Státní oblastní archiv v Plzni).
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Kovový abstraktní objekt s názvem Amfion (elektroneutrální částice nesoucí kladný i záporný elektrický náboj) Vytvořil v roce 1977 Ivan Tichý.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Realizaci Amfionu zaštítil tehdy uznávaný sochař Alois Sopr.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Objekt byl součástí budovy Krajské správy komunikací v Plzni, kde dnes sídlí společnost Telefonica.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Keramický reliéf z 1975 od Františka Pavlase.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Reliéf se nachází na východní zdi budovy Policie na sídlišti Bory.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
V pravém spodním rohu, je signatura autora.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Pískovcové sousoší vzniklo ve spolupráci s architektem Františkem Lojdou, který realizoval výstavbu obchodního centra Luna, v jehož prostranství je socha také dodnes zasazena.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Sousoší Radost ze života vytvořil v 80. letech plzeňský sochař a keramik Zdeněk Jílek.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Místní děti si u sousoší vytvořily lokaci pro malované putovní kamínky.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Sousoší Život v míru od Jaroslava Veseláka je jedno z největších pískovcových realizací v Plzni, nachází se na Boleveckém sídlišti.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
I dnes můžeme ještě v Plzni najít původní panelové zástavby bez zateplení.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová
Také původní vchodové řešení u domu v Čermákově ulici, s kovanou mříží, skleněnými a betonovými prvky, od Bořivoje Raka.
Zdroj: Deník/Veronika Zimová