×

Galerie: Medobraní - včelaři Jana Berková a Daniel Beran

Včelař Daniel Beran. 01 - Medobraní - včelaři Jana Berková a Daniel Beran na jedné ze svých sedmi včelnic. Tato je v lese nedaleko Litic u Plzně. 02 - Z úlů se postupně vyndavají plásty s medem a zároveň se kontroluje stav včelstva. 03 - Úl tvoří dřevěné na sebe postavené bedny – nástavky. V nich jsou rámečky, do kterých včely vestaví voskové plásty. 04 - Do části plástů klade matka vajíčka a z těch se vylíhnou nové včely. Tam kde je volno, včely uloží nektar z květů a pyl pro krmení larviček. 05 - Při medobraní se odebírají jen plástve s již vyzrálým medem. 06 - Vchod do úlu se nazývá česno. Tudy včely nosí nektar a pyl. 07 - Včely víčkují plod a vyzrálý med odlišným způsobem. Prázdné buňky včely vyčistí a připraví na další použití. 08 - Plásty z plodem se v úle nechávají. Od nakladení vajíčka se včela vylíhne za 21dní. 09 - Kouřem se včely zklidní, aby při otevření úlu a odběru rámků méně létaly. 10 - Nektar z květu včela zpracuje na světlý med květový. V lese včela sbírá výměšky mšic, z nich vytvoří tmavý lesní med. 11 - Včela víčkuje zralý med. Ten je obohacen o enzymy a zbaven přebytečné vlhkosti. 12 - Ve větších vypouklých buňkách se 24 dní vyvíjí trubci. V úle je jich desetina. 13 - Z menších buněk se za 21 dní vylíhne včela dělnice. Denně matka naklade až 2000 vajíček, což je dvojnásobek její váhy. 14 - Při přendavání rámků je možno dělat zootechnické zásahy dle potřeby. 15 - Při medobraní se velikost úlu zmenšuje. 16 - Včelaření zabírá spoustu času a je i fyzicky namáhavé. 17 - Ke včelaření je potřeba mnoho materiálu. Ten zabírá spoustu místa jak na včelnici, tak ve skladu. 18 - Z medových plástů je potřeba včely opatrně oklepat či omést zpět do úlu, protože mladé ještě neumí létat. 19 - Běžně včelaří i ženy, i když v menšině. 20 - Včelstvo za rok spotřebuje až 140 kg medu a 100 kg pylu. Z toho si včelař odebere jen zlomek. 21 – Vajíčka jsou tak malá, že s horším zrakem je potřeba použít lupu. 22 – Aby se mohl med z buněk odstředit, je potřeba odstranit vosková víčka z medových plástů. 23 – Odstrańování víček lze provádět i strojově, to se ale vyplatí pouze velkovčelařům. 24 – Plástve se vkládají do medometu. 25 – V medometu se rámky roztočí, med se odstředí a po stěnách stéká dolů. 26 – Z medometu med vytéká do připravené nádoby. Plnění je nutno hlídat, aby nepřetekl. 27 – První filtrování přes hrubé síto se provádí hned za medometem. Zde se odstraní největší kusy vosku z víček. 28 – Květový med lze používat jak na slazení, tak i na hojení ran. Ránu desinfikuje přirozeným vznikem peroxidu vodíku. 29 – Stočený med se nechá odstát a na povrch vyplavou případné další nečistoty a částečky vosku a pylu. 30 – Nečistoty a pěna se z hladiny odstraní. 31 – Dalším krokem je filtrování přes velmi jemné uhelonové síto. 32 – Vyčištěný med se přelije do stáčecí nádoby. 33 – Med se plní do sklenic pro koncového zákazníka. 34 – Chuť a barva medu může být velmi odlišná. Závisí na plodinách, ze kterých včely nektar přinesly. 35 – Med s převahou jetele vznikl přikočováním k mnohahektarovému lánu jetele inkarnátu. 36 – Med květový vznikl sběrem různodruhových nektarů květin a je výrazně zdravější, než med lesní. 37 – Med pastovaný vzniká mícháním medu v počátku krystalizace, kdy se vytvoří tak malé krystalky, že jeho konzistence zůstane krémová. Tento typ medu již neztuhne. 38 - Jana Berková a Daniel Beran zvaný Sojka se včelaření věnují přes pět let. Obhospodařují zhruba 100 včelstev na sedmi včelnicích na Plzeňsku. 39 - Duha nad včelnicí u obce Lípa na severním Plzeňsku.