Jak vás vlastně napadlo stát se fotbalovou rozhodčí?
Máme kousek od domu fotbalové hřiště a v neděli šli vždycky všichni z vesnice na fotbal. Táta ho hrál, a dokonce i trénoval, brácha ho pořád ještě hraje. Takže jsem se tam chodila dívat na kluky i na rozhodčí. A tak to celé asi vzniklo…

Jako ženě se vám pískají lépe ženy nebo muži?
Z hlediska posuzování přestupků nebo techniky je to lepší u chlapů. Tam je to většinou jasně dané. Je to faul, není to faul. Mně se osobně pískají lépe právě muži. Myslím, že tohle řekne tři čtvrtě žen.

Mají k vám fotbalisté – muži dostatek respektu?
Jako holka holce řekneme úplně všechno. Některé ženské použijí i sprostá slova. Chlapi vám to řeknou také, ale už je tam to: Ty jsi ženská, ty jsi něco méně než já. U některých chlapů to takhle prostě funguje.

Je předpokladem úspěšné kariéry fotbalové rozhodčí určitá hráčská zkušenost?
Já se tomu musím smát. Protože všichni rozhodčí, co znám, začínali jako hráči, ale pak se zranili nebo toho jako hráči moc nedokázali. Já jsem jediná, která nikdy fotbal aktivně nehrála.

Působí na vás pokřiky z řad diváků nebo hráčů?
Už to vlastně ani nevnímám. Od diváků vůbec ne a od hráčů, když mi vyloženě neřeknou něco hodně choulostivého, tak si to neberu osobně.

Za víkend většinou zvládáte odřídit nebo odmávat na lajně několik utkání a jste neustále pryč. Má to vliv i na váš osobní život?
Velký. Moc lidí nechápe, že je to koníček, že tomu musíte obětovat, když to tak řeknu, 24 hodin denně. Po své osmihodinové práci (nebo i déle) si jdu zatrénovat, přijedu domů, soboty, neděle na fotbalech – těžko se to skloubí. Nedokážete to vysvětlit druhému, kdo v tom není, že je to normální.

Pískala jste někdy někoho z rodiny? Třeba bratra, který také hraje fotbal?
To už se mi také stalo. Bylo to snad jen jednou v dorostech a mužích. V dorostencích jsem ho vyhodila, jakože jsem mu dala po dvou žlutých kartách červenou.

Setkala jste se někdy s uplácením rozhodčích?
Já jsem se s tím nikdy nesetkala. Samozřejmě to, že vám někdy přinesou kytku někteří funkcionáři, popřejí vám štěstí ve fotbale, to k tomu asi patří. To, že vám přinesou vodu nebo limonádu, to je fajn, že se o vás postarají. Ale jinak ne. A já, abych řekla pravdu, tyhle kauzy ani moc nesleduji.

Autoři: David Koranda a Martin Mangl