„Zasáhlo mě to. Karla jsem znal posledních pět let a poznal jsem ho i z té druhé strany. Na fotbale si třeba hrál na tvrďáka, ale jinak byl hodně citově založený. Lpěl na rodině a užíval si vnoučat. Miloval svoji chaloupku v Defurových Lažanech, kde odpočíval a kam za ním jezdily jeho dvě dcery s vnoučaty. Fotbal byl jeho život, do poslední chvíle se o něj zajímal, ještě v sobotu mi volal a ptal se na výsledky. Je to velká ztráta,“ zavzpomínal na Krejčího jeho dlouholetý fotbalový spolupracovník v Horažďovicích a kamarád Milan Koželuh.

Fotbal provázel Karla Krejčího celý život. Málokrát se stalo, aby o víkendu neseděl na trenérské lavičce či nestál v ochozech stadionů. Když 28. února 2017 oslavil šedesáté třetí narozeniny, nikdo netušil, že to budou narozeniny poslední.

Jako hráč oblékal dresy Horažďovic, kde bydlel, Svéradic, Chanovic, Velkého Boru a aktivní kariéru uzavřel v Nezamyslicích. Na většině štací bavil diváky jako útočník, v závěru hráčské kariéry se přeškolil na obránce.
Okamžitě se vrhl na trénování, ve kterém dosáhl hodně úspěchů. Celkem šestkrát postoupil do divize. Dvakrát s Horažďovicemi, jednou se Svéradicemi, Klatovy, Pískem a plzeňskou Doubravkou, kde působil celkem třikrát. Kromě jeho oblíbené Doubravky působil ještě v Chanovicích, v Klatovech, v Blatné, v Písku, v Kolovči, v Žichovicích, ve Svéradicích, v Horšovském Týně a v domovských Horažďovicích. V některých týmech trénoval dokonce opakovaně.

Krejčí měl rád hráče, kteří na hřišti bojovali za všech okolností a hráli srdcem. Váže se k němu také jedna rarita. Jako trenér vedl v jedné soutěži zároveň dva celky. V době, kdy trénoval v divizi Horažďovice, se do problémů dostala jeho oblíbená Doubravka, a když byl klubem požádán o výpomoc, neodmítl, a deset kol tak koučoval obě mužstva.

Svoji úspěšnou trenérskou pouť zakončil na podzim minulého roku v Klatovech. K týmu přišel v roli sportovního manažera ve druhé polovině podzimní části, kdy se Klatovům příliš nedařilo. Krejčí ale opět prokázal své trenérské i manažerské schopnosti a podzimní část s klatovským týmem zakončil úspěšně. V Klatovech měl v roli sportovního manažera pokračovat i v roce 2017, z vážných zdravotních důvodů však musel tuto činnost přerušit. Jak se nakonec ukázalo, byly to důvody tak závažné, že srdíčko velkého fotbalového srdcaře ve čtvrtek navždy dotlouklo. „Zpráva o smrti Karla Krejčího byla pro mě šokem. Věděl jsem, že prožívá těžké chvíle, ale věřil jsem, že se se zákeřnou nemocí popere a zvítězí. Za všechny hráče, funkcionáře a fanoušky klatovské kopané bych chtěl Karlovi dodatečně poděkovat za jeho činnost nejen pro náš klub, ale pro fotbal obecně. Vždy, když někdo potřeboval pomoci, Karel byl připraven. Potkal jsem málo takových lidí, kteří by byli fotbalu oddáni jako on. Byl ke všem v každé chvíli upřímný. Nebál se říct svůj názor, i když věděl, že se druhým nebude líbit. Přeji si, abych jako funkcionář potkával jen takové lidi. Karel byl a bude pro mě vzorem, kterého si budu vždy vážit. Velmi mě mrzí, že mu již nemohu tyto věty říci osobně,“ vzdal Krejčímu úctu předseda SK Klatovy 1898 Jindřich Sojka.

Smutek z úmrtí Karla Krejčího dolehl nejen na kluby, ve kterých působil, ale také na širokou fotbalovou obec. Fotbal v Pošumaví v něm ztrácí velmi pracovitého funkcionáře a trenéra, který byl ve svém oboru skutečným odborníkem.
Za všechny touto cestou vyslovujeme upřímnou soustrast nejbližším pozůstalým Karla Krejčího. Čest jeho památce.