Michal Soukup: Naše letitá jednička. Jeden z mála odchovanců, který tady je už od žáčků. Michal je poctivec, který stejně jako v našich „důchodových“ letech nevynechá žádný trénink, a jak říkám „mlaďasům“, kterým jdeme, co se tréninkové morálky týká, příkladem, že nás dva budou muset zastřelit, abychom skončili (smích). Jediné, co lze Michalovi vyčíst, je to, že je ve vápně moc hodný a tichý. I když na „ořvání“ spoluhráčů tam má mě (smích).

Karel Soukup: Typický brankář – blázen. Doufám, že jednou nahradí Michala a bude pokračovat v áčku takovými výkony, jako drží nad vodou ve většině zápasů náš B tým. Umí hrát perfektně nohou a na čáře je k nepřekonání. Bohužel u něj převažují pracovní povinnosti, a tak jezdí pouze na zápasy.

Tomáš Nesveda: Levonohý benjamínek v týmu. Přišel k nám před sezonou z dorostu Doubravky, ale překvapivě se hned od začátku usadil na levém kraji obrany v základní sestavě a zapadl mezi nás. Je mladý a je vidět, že má naběháno (smích). Má ránu jako hrom, bohužel góly dává jenom na tréninku…

František Nováček: Náš druhý krajní obránce, jenž se k nám vrátil z Dlouhé Vsi, a za to jsme rádi. Fotbalu bohužel nedává, co by měl, a to je velká škoda, protože je to typ hráče, který vám na hřišti nedá nic zadarmo. I on během podzimu vypadl kvůli zranění.

Eda Bouše: Velký sparťan a ochránce přírody. Fotbal hraje hlavně tehdy, když někde zrovna nepočítá ryby, žáby a mloky v rezervacích po celé Evropě (smích). Jinak je jeden z mála, který má vynikající fyzičku a chodí hrát také za béčko.

Michal Petrášek: Můj parťák na stoperu a další „čtyřicátník“, který do Svéradic prý přišel z Blatné ukončit kariéru, kterou tady začal v žácích. Já tedy doufám, že to nebude teď v zimě, jak vyhrožoval, ale až po sezoně se mnou. I když nikdo neví, po které sezoně (smích). Jeho dlouhé auty až do vápna děsí snad všechny soupeře.

Libor Pícka: Liborovi, vzhledem k jeho pracovnímu vytížení, voláme tehdy, když víme, že nás bude málo a on bude moci z Prahy přijet. Pokud potom nastoupí, je na hřišti vždycky znát. Především v hlavičkových soubojích, který snad žádný, co ho znám, neprohrál. Libor může hrát v obraně i v útoku.

Václav Brůha: Velký bojovník a důrazný hráč, na němž je ale strašně znát, když vypadne z pravidelného tréninku, a to bohužel k jeho zaměstnání v Německu. Vašek je též jeden z univerzálů, kterého trenér staví tam, kde je momentálně potřeba (nejvíce do obrany). I když by nejraději útočil (smích). Rád se prohání na motorce.

Standa Makovec: Když chcete nejlepšímu hráči soupeře zápas pořádně otrávit, dejte na něj Standu. Neuhne z jediného souboje (to má asi ze soubojů u mantinelu z hokeje) a hlavně – on má snad dvoje plíce (smích)! Je neskutečné, co všechno dokáže na trávníku oběhat. Též odchovanec a společně s brankářem jediný, kdo pamatuje během let postup ze třetí třídy až do krajského přeboru. Standa je pokladník týmu a hlavní tahoun při závěrečných dokopných.

FK Svéradice.Zdroj: Archiv M. Heimlicha

Martin Chaloupka: Náš farmář a dobrovolný hasič, který kdyby dával fotbalu to, co dává farmaření a melouchům, hraje úplně někde jinde. Je to obrovský bojovník, souboje s ním hodně bolí. Kolikrát hraje až na hraně vyloučení. Bohužel ale příliš netrénuje a navíc se vážně zranil a čeká ho operace. Přeji mu brzké uzdravení a návrat na trávník.

Marek Hájek: Hračička, který prošel v žácích plzeňskou Viktorkou. K nám se vracel ještě jako dorostenec v loňské sezoně, a jelikož nás bylo málo, začal hrát hned na levém kraji zálohy a rychle se do týmu usadil. V letošní sezoně maličko ztratil „drajf“, navíc se také zranil a vrací se až teď v zimní přípravě. Pevně věřím, že se do toho co nejdříve dostane a bude zase ,,větrat“ soupeřovu obranu nejen při futsale a svou levačkou přidá nějaký ten gól.

Roman Kába: Asi náš nejlepší hráč a dříč, kterého musíme my starší občas na hřišti v zápalu boje okřiknout, když se začne rozčilovat na všechny a na všechno (smích). Když se však soustředí jenom sám na sebe a rozběhne se s míčem, málokdo ho chytí. Jediné, co mu lze vytknout, je jeho neproměňování šancí, kterých má za zápas několik (smích). Kdyby je však proměňoval, nehrál by u nás, ale někde jinde. Pokud nemá papírování v kanceláři nebo nesedí v traktoru při zemědělských pracích, také nevynechá jediný trénink.

Aleš Vachuška: Náš vysokoškolák. Vrací se teď v zimě po dlouhé pauze a operaci kolene a musím říct, že vypadá výborně. Nejen vzhledově, kdy jsme si mysleli, že na první zimní trénink přijel Pavel Nedvěd (smích). Když má den, je schopný vzít balon na našem velkém vápně, z protihráčů si udělat kuželky, gólmanovi nasadit housle tam a zpátky a vymést pavouky v šibenici branky. Bude velkou posilou v bojích o záchranu.

Petr Chládek: Zvaný Jeff, posila z béčka, můj svěřenec. Dobrý fotbalista, ale také hodně horká hlava. Kolikrát dříve koná než myslí, a pak je z toho spousta karet a dlouhodobé tresty – stopky, když jde hrát za béčko. Jinak největší manekýn v týmu,který jezdí do Barbershopu, hraje vášnivě PlayStation a má i svou vlastní plaketu.

Plaketa Jeffino.Zdroj: Archiv M. Heimlicha

Ondřej Šustr: Přišel před touto sezonou ze Zruče, a než se nešťastně zranil o protihráče (zlomená klíční kost), jeho přítomnost byla na hřišti znát. Dal pár branek a rychle zapadl do kabiny. Teď už se opět zapojil do tréninku a je vidět že neztratil nic z podzimních výkonů a má velkou chuť se ukázat.

Lukáš Jíra: Bývalý kanonýr Chanovic. Lukáš k nám přišel v poslední možný termín přestupů na podzim z Německa a stihl odehrát pouze dva zápasy, než se soutěž přerušila. Věřím, že i on, až se u nás aklimatizuje, hlavně v kabině, bude posilou v záchranářských bojích a nějakým tím gólem nám k tomu pomůže.

Vlastimil Beránek: Pokud mu to zdravotní stav dovolí a já ho při dopoledním zápase žáčků, které spolu trénuje už od přípravky, překecám (smích), je stále jeden z nejlepších hráčů na hřišti. Přece jen, musí být někde znát i v jeho věku, že hrát, třetí ligu. Vpředu dokáže podržet balon, nechat se zfaulovat, a pak dát nějaký gól. Ať už to je ze hry nebo přímáku. Ne nadarmo se soupeři už u vstupu ptají, jestli bude hrát Beránek (směje se).

Marcel Voříšek: Náš trenér. Pan učitel, který to s námi nemá vůbec jednoduché. Co se týče tréninků, musím říct, že je to opravdový profík. Vždy má vše perfektně připravené, jako bychom hráli divizi. Bohužel by potřeboval, aby nás chodilo trénovat víc. Za celou dobu, co u nás působí, bude až teď od zimy mít příjemné starosti, co se sestavy týká. Konečně budeme kompletní a on nebude na lavičce sedět sám společně s vedoucím týmu (směje se).

Jaroslav Soukup: Letitý vedoucí týmu a duše áčka. Tolik telefonátů, co absolvuje každý pátek, aby sehnal hráče na víkendový zápas, neudělá kolikrát ani žádný jiný manažer firmy. No, a to nemluvím o cigaretách, které pak během každého zápasu vykouří (směje se). Jsme strašně rádi, že ho ve Svéradicích máme, jelikož nám zařídí vše potřebné. Jarda je prostě svéradický patriot.