Jedním ze strůjců postupu fotbalistů Jiskry Domažlice do třetí ligy je Petr Mužík (25 let). Také na podzim patřil tenhle ofenzivní záložník ke klenotům modrobílých a to i přesto, že většina soupeřů proti němu do středu pole nasazovala to nejlepší, co měla…

Na začátek ode mne přijměte gratulaci k narozeninám. Neznám moc lidí, kteří je mají den před Vánoci, proto si neodpustím otázku, která nemá s fotbalem moc co do činění. Už jako malí jsme se s kamarády dohadovali, že lidé jako vy jsou ošizeni, protože mají jen jednu oslavu a dostanou dárky až pod stromeček. Jak jste to měl vy?
„Děkuji za přání. Když jsem byl menší, tak mě trošičku štvalo, že mám narozeniny těsně před Štědrým dnem, ale postupem času mi to ani nepřijde…“

Teď už k fotbalu. Na přelomu loňského roku po vás sahala prvoligová Příbram. Jak tuto zkušenost s odstupem hodnotíte a kdyby podobná nabídka přišla dnes, jak byste se zachoval?
„Beru to jako velkou zkušenost. Kdybych do toho nešel, tak bych si to dnes třeba vyčítal. A zda bych do toho šel znovu? Musel bych hodně přemýšlet…“

Z testů jste se vrátil zpět do Jiskry, takže postup z divize musel být konkrétně pro vás satisfakcí…
„Jsem rád, že jsme dokázali postoupit do ČFL. Moc lidí nám v určitém období nevěřilo, ale dokázali jsme, že jsme silný tým. Pro mě osobně to byla velká satisfakce, a i když jsem se nevrátil v ideální formě, byl jsem rád, že jsem u toho mohl být.“

Máte v současnosti nějaké nabídky nebo je půlrok v ČFL málo na vzbuzení zájmu?
„Nějaké nabídky přišly, ale nebyly pro mě zajímavé. Jsem v Domažlicích spokojen a doufám, že tomu tak bude i na jaře.“

Pojďme k Domažlicím a ČFL. Co se vám honilo hlavou po prvním tréninku, když jste okusil, jak těžké to bude?
„Že jsme na začátku přípravy a že se bude muset běhat, takže ty myšlenky nebyly moc příjemné. S běháním si moc netykám…“

Zrovna vy jste mi ale na trénincích připomínal Jágra v kopačkách. Ten si také po tréninku přidává. To toho nemáte po hodině a půl dost?
„To bylo zrovna období, kdy jsem si řekl, že na sobě měsíc budu makat, ale moc mě to nebavilo. Ale když se na sebe podívám po svátcích, tak to vypadá, že v lednu na to budu muset opět najet…“

Jaké hlavní rozdíly vidíte mezi fotbalem v divizi a ve třetí lize po půlroční zkušenosti?
„Tak určitě je to v rychlosti, důrazu a ve vyspělosti ostatních týmů. Většina zápasů je vyrovnaných, rozhodují drobné maličkosti a vyhrávají ti, kteří udělají méně chyb v defenzivě.“

Výjimkou nebyly zápasy, do kterých jste nastupovali po ujetí 240 kilometrů v autobusu. Jaká tohle pro vás byla zkušenost a co udělat, abyste i s tak vzdálenými soupeři měli šanci vyhrát?
„Tyhle ´výlety´ nejsou moc příjemné. Já se snažím v autobuse buď spát, číst noviny nebo probírat s klukama fotbal. Jedna možnost je vyjet o den dříve a přespat, ale to je nákladné, nebo se zaměřit na delší a intenzivnější rozcvičku před utkáním.“

Když vezmete Jiskru jako mužstvo na začátku a na konci podzimu, v čem vidíte změny?
„Na začátku soutěže většina z nás nevěděla, co má od ČFL čekat a bylo to vidět i v prvních dvou třech zápasech. Jinak ale až na malý výpadek uprostřed podzimu jsme podávali kvalitní výkony, které se divákům musely líbit. Akorát mě mrzí, že jsme nepřivezli víc bodů ze hřišť soupeřů. V některých těchto zápasech jsme nepodali optimální výkon.“

Nejpříjemnější překvapení z letních posil podle Petra Mužíka a proč?
„Všechny posily, které přišly mají svoji kvalitu, ale když bych měl vybrat, tak určitě Houdy, Knaky a Kovy…“

Šest sedm nových lidí byl velký zásah do kádru. Za jak dlouho jste se sehráli?
„Letní příprava byla krátká a za tu dobu jsme se sehrát nestihli, což bylo vidět i v úvodních zápasech sezony. Ale po třetím kole už to bylo lepší a doufejme, že na jaře to bude ještě lepší…“

Kdybyste měl zvolit hráče podzimu Jiskry, kdo by to byl a proč?
„Těžko vybrat jednotlivce, myslím, že jsme hráli dobře jako celek a že jsme bojovali jeden za druhého. Trváte – li na otázce, tak třeba Bauí, Bartís či Milda Braun odehráli kvalitní podzim…“

Většina soupeřů nasazovala do středu pole to nejlepší, co má, včetně bývalých prvoligových hráčů. Který ze soupeřů byl z tohoto pohledu pro vás nejtěžší, na koho se vám hrálo špatně?
„Každý zápas v této soutěži je těžký a když proti vám stojí nějaký bývalý ligový fotbalista, tak je to ještě těžší. Před každým zápasem jsme upozorňováni trenérem na nejlepší hráče soupeře a snažíme si jich víc všímat. Za těžký zápas bych označil doma s Roudnicí, ale nejhorší byl pro mě zápas na Vltavínu, kde jsme byli doslova pokopáni a ještě jsme prohráli. Všichni v kabině se už těšíme, až přijedou kluci z Prahy k nám na odvetu…“ (smích)

Zápasů jako víno v podání Jiskry bylo několik, který považujete vy za nejvydařenější?
„Podle mě to byl zápas doma s Varama a v Plzni s béčkem Viktorky.“

Soutěž vede nováček z Chrudimi. Překvapily vás jeho výsledky?
„Určitě překvapily. Neprohrát za celý podzim ve třetí lize je úctyhodný výkon. Ale na druhou stranu mě Chrudim svým výkonem, který předvedla u nás moc nenadchla…“

Jak moc mrzí ten smolný gól v závěru zápasu s Chrudimí na Střelnici? To jste tam Danovi nemohl někdo doběhnout na pomoc a zabránit dorážce?
„Ten gól mrzí, protože jsme si nezasloužili prohrát. Každý hráč má při standardní situaci úkoly, jako je i dobíhání ke gólmanovi, takže to zřejmě někdo vypustil… (smích) Já osobně Houdymu věřil, že míč chytí, podepíše ho a založí protiútok, kterým rozhodneme o výhře.“ (smích)

Na jaře vás venku čekají mimo jiné Pardubice, Ovčáry, Chrudim, Mladá Boleslav B a Liberec B, které na Střelnici předvedly pěkný fotbal. Máte šanci přivézt z těchhle pěti zápasů body a kolik případně?
„No, venku nás čekají hodně těžké zápasy. Většina soupeřů, kteří hráli na podzim na Střelnici, předváděla kvalitní fotbal a doma bude ještě silnější, takže se máme na co těšit. Těžko tipovat, kolik přivezeme bodů z těchto zápasů… Myslím, že budeme rádi za každý bod z venku.“

Zahráli jste si v poháru proti Spartě. Byl to i pro vás vysněný soupeř nebo byste si raději zahrál s nějakým jiným týmem?
„Nemám zvlášť vysněný tým, ale zahrát si proti Spartě byl pro mě nezapomenutelný zážitek…“

Kdo byl ten pán ze Sparty, s nímž jste se před vstupem do kabin zdravil a krátce povídal?
„Byl to můj kamarád a bývalý spoluhráč z plzeňské Doubravky Aleš Jindra. Dělal asistenta Haškovi, ale podle mých informací ho už vyhodili…“

Nečekal jste, že tenhle velkoklub přece jen potrápíte víc?
„Čekal… Byla škoda, že jsme neproměnili první velkou šanci, kterou měl tuším Luďa Leitl, možná by to vypadalo jinak… Ale pak sparťani roztočili takový kolotoč, že se mi motala hlava ještě večer v posteli…“

Dokázal jste se během zimní přestávky obejít bez kontaktu s míčem a jak jste využil volný čas?
„Nedokázal bych ležet doma měsíc bez sportu. Pravidelně nastupuji v celostátní lize v sálové kopané za Klatovy a vede se nám docela dobře, ze čtyřech ročníků jsme se dostali třikrát do play – off. Všichni z kabiny mi fandí až na trenéra…“ (smích)

Patříte k hráčům, kteří mají ambice hrát výš. Do kolika let podle vás je šanci prosadit se?
„Těžko říct, je to také o štěstí. Myslím, že tak asi do pětadvaceti, takže mám asi nejvyšší čas…“

Vloni touhle dobou jsme spolu uzavírali sázku, kterou jsem při oslavách postupu rád splatil. Což takhle zase nějakou malou sázečku? Třeba na to, zda budete na konci sezony nejhůře osmí v tabulce?
„A mě zase při oslavách ta výhra chutnala… (smích) Klidně ji můžeme uzavřít, a protože jsem hráč, tak se vsadíme, že Jiskra skončí do sedmého místa. A můžeme se vsadit obligátně o lahvinku zelené…“

Vizitka Petra Mužíka:

Petr Mužík se narodil v Klatovech 23. 12. 1986, kde dodnes bydlí. Maturoval na Sportovní a podnikatelské střední škole, pracuje v Německu. Je svobodný a má přítelkyni Sandru. Měří 183 cm a váží 75 kg. Hrál na hodně postech, ale většinou na ofenzivnějších. Nejvíce mu vyhovuje post ofenzivního středního záložníka. Oblíbené číslo dresu je 6, které zdědil stejně jako přezdívku Munda po tátovi respektive po dědovi. Oblíbeným jídlem je kuřecí řízek a nápojem cola, pivo, výjimečně zelená.