Odchovanec Kašperských Hor přitom ještě v loňské sezoně nastupoval v divizní skupině A za Mýto, ale po neúplném ročníku se rozhodl opustit vyšší fotbalové vody a zamířil za svými kamarády do Křimic, kde věří, že se mu znovu vrátí chuť do fotbalu. Nějakou dobu ale nyní bude muset společně s dalšími fotbalisty oželet víkendové zápasy. Po pauze způsobené pandemií koronaviru jen málokdo věří, že by se ještě na podzim rozjely znovu fotbalové soutěže.

Od léta jste součástí týmu Křimic. Co vás oslovilo, že jste se rozhodl jít pomoci celku z I. B třídy?
Nebylo důležité tak co, ale spíš kdo. Největší podíl na tom má Honza Vonášek, dlouholetý parťák a bývalý spoluhráč, který právě v Křimicích hraje. Bylo mu už smutno a chtěl, abychom si společně ještě zahráli na fotbalovém hřišti, tak jsem se nad ním slitoval (smích).

V minulých letech jste působil v divizních Klatovech a Mýtě, případně Sušici. V Plzeňském kraji jste si vybudoval určitou pozici a i před sezonou o vás byl zájem ve čtvrté nejvyšší soutěži. Proč jste se rozhodl zamířit o tři patra níž?
Původně jsem si chtěl dát od fotbalu minimálně do zimy úplnou pauzu, trochu vydechnout. Nakonec jsem si řekl, že pokud půjdu přeci jen někam hrát, tak spíš do nižší soutěže. Do Křimic jsem šel za lidmi, které znám, s cílem získat tam opět chuť do fotbalu.

Na svém kontě máte sedm branek za osm odehraných zápasů. Je znát, že se v I. B třídě snadněji dostáváte do koncovky?
Ono s těmi brankami to zas tak slavné není. Poslední tři zápasy jsem žádný gól nedal a musím přiznat, že šance na to byly. Je jasné, že úroveň I. B třídy není na takové výši jako třeba divize. Na druhou stranu i v této soutěži jdou protihráči vyhrát a nic vám nedají zadarmo.

Křimicím se celkově daří, dosud jste neztratili ani bod. Zažil jste někdy delší vítěznou sérii?
Nevím, jestli byla delší, ale podobné série jsme měli v Sušici při tažení v I. A třídě a při vítězství v krajském přeboru.

Máte v Křimicích postupové cíle?
Nechci mluvit přímo o postupu, ale chtěli bychom hrát o příčky nejvyšší. Kvalitu týmu na to rozhodně máme.

Jak berete současnou situaci, kdy byly přerušeny amatérské soutěže?
Není to situace lehká pro nikoho. Je smutné přihlížet, jak se postupně zastavuje společenský život. Bohužel jsem trochu skeptický ohledně dohrání podzimních zápasů. Ale uvidíme, moc rád bych se mýlil.

Po vládních opatřeních již není možné trénovat bez omezení. Jak to máte nastavené u vás v Křimicích?
Po posledním zápase jsme měli týden pauzu a uvidíme, co přinesou následující týdny. Zatím jsme to příliš neřešili.

Udržujete se po fyzické stránce nějak sám, když nemůžete chodit na tréninky?
Mám rád volnočasové aktivity. V současné době kolo, občas se jdu proběhnout nebo si doma zacvičím, ale nějak to nepřeháním. Spíš to dělám, abych si večer za odměnu mohl dát aspoň jeden zlatavý mok (smích).

Stejnou situaci jste zažil už na jaře. Jak moc vám chybí víkendové zápasy?
Upřímně, právě na jaře mi zápasy moc nechyběly. Aktuálně to cítím tak, že mi utkání trochu chybí. Je to asi tím, jak se nám dařilo. Beru to ale tak, že víkend mohu teď využít na jiné aktivity.

Čím to bylo, že jste na jaře ztratil chuť do fotbalu?
V karanténě na jaře jsem zjistil, že dokážu celkem spokojeně žít i bez fotbalu. Potom, když jsme začali opět trénovat a hrát přátelské zápasy, jsem se v tom utvrdil. Nevím, čím to přesně bylo, ale fotbal mě už tolik nenaplňoval, spíše to bylo naopak.

Na který tým, v němž jste působil, rád vzpomínáte?
Nejraději vzpomínám na angažmá v Sušici. Sezony, kdy jsme z I. A třídy postoupili až do divize, se nedají zapomenout. Byla tam tenkrát skvělá parta kluků, je na co vzpomínat.

Sušice se prokousala až do divize a následně znovu spadla postupně až do I. A třídy. Jak to berete?
Sušice to měla těžké. Po pádu z divize v létě 2017 opustilo mužstvo z různých důvodů snad šedesát procent hráčů. Bohužel následek toho byl, že přišel pád až do I. A třídy. Nyní si myslím, že se v Sušici blízká na lepší časy. Dokázali stabilizovat tým, vhodně ho doplnili mladými hráči a navíc se jim po letech vrátilo pár kluků, kteří právě před lety zažili největší tamní úspěchy. Přeji Sušici, aby se tam opět hrál minimálně krajský přebor. Místní sportovní areál a lidé, kteří se tam o fotbal starají, by si to opravdu zasloužili.