Ve 26. kole oblastního přeboru fotbalové sezony 1998/1999 se totiž na Rozvoji utkali domácí borci s týmem z Rokycan. Bitva prvního celku tabulky se druhým nesla řadu otazníků, ale hlavně měla napovědět o tom, kdo po třicátém kole oslaví postup mezi divizní smetánku.
V případě vítězství Klatov by svěřenci trenéra Karla Krejčího utekli svému pronásledovateli v tabulce už na pět bodů a sen by nabíral na reálnějších obrysech. Pokud by ale v pikantním boji uspěly Rokycany, do čela tabulky nejvyšší krajské soutěže by se dostali o bod právě fotbalisté, které tenkrát jako kouč vedl legendární Zdeněk Michálek.
Důležitost zápasu si tak uvědomovali všichni. A fanoušci byli opravdu natěšení. Vždyť na tribuně i kolem hřiště za klandry se jich mačkalo patnáct set.
Na branku třaskavého souboje pak čekali všichni více než hodinu. V 64. minutě ale skončil míč v síti poprvé. K radosti domácích se trefil střídající Jiří Jánský. Jenže třináct minut před koncem nastala pro Klatovy komplikace. Po přísně udělené červené kartě musel hrací plochu předčasně opustit obránce Bušta. A Rokycany nakonec přesilovku pět minut před koncem využily zásluhou Duchka – 1:1.
Oba týmy se patrně již smiřovaly s dělbou bodů. A nic na tom nezměnila ani další karta červené barvy, kterou od rozhodčího Sedláčka viděl hostující Jurina. Jenže pak to přišlo. Moment, který vykouzlil úsměv na tváři klatovským hráčům i fanouškům.
Rokycanští se v první minutě nastaveného času nadechovali k útočné akci, kterou ale domácí obrana dokázala zhatit, a Klatovy nasadily k rychlému obratu. Antonín Brejcha poslal chytrou českou uličkou do brejku Jánského, jenž chladnokrevně přeloboval vyběhnutého gólmana Radu a kromě toho, že v ochozech rozpoutal neutuchající vlnu euforie, zajistil svému týmu tři body.
Body, které nakonec poslaly Klatovy do divize. Z Jánského se rázem stal hrdina, přitom na hřiště kouzelného a bláznivého zápasu přišel až v jeho průběhu. „Přijít z lavičky do rozběhnutého zápasu je těžké. Dnes se mi hrálo hodně špatně,“ říkal tenkrát klatovský střelec. „Hlavně vyhráli ti kluci, kteří zápas dokázali udržet i v deseti. Já jsem měl jenom štěstí,“ dodal skromným způsobem sobě vlastním.
Klatovy i díky této výhře odskočily soupeři na pět bodů a ve zbývajících čtyřech kolech měly již vše ve svých rukách. „Jirka Jánský je velmi kvalitní fotbalista a troufnu si říct, že jeho druhá branka byla divizní,“ mínil trenér TJ Karel Krejčí, který už bohužel tyto řádky číst nemůže – v červnu roku 2017 podlehl ve věku 63 let zákeřné nemoci.
Slova uznávaného lodivoda ostatně potvrdil také jeho tehdejší protějšek na lavičce Rokycan. „O postupujícím do divize je podle mého názoru definitivně rozhodnuto. Klatovy mají vyspělé mužstvo a nepřichází v úvahu, že by ještě ztratily tolik bodů,“ měl jasno Zdeněk Michálek.
A měl pravdu. O týden později klatovští fotbalisté zvítězili v Blovicích (2:1), pak smetli Horažďovice (7:0), Domažlice (4:1) a na závěr i Chanovice (5:1). Radost z postupu do divize byla umocněná ještě tím, že Klatovy předtím tuto soutěž hrály naposledy v sezoně 1959/1960.
A to je sakra dlouhá doba. Tehdy však marné čekání konečně skončilo.