Následně působil i v Blšanech nebo pražské Dukle, ale již ve 29 letech ukončil hráčskou kariéru a vrhl se na trénování.

Nyní čtyřiatřicetiletého kouče naplno baví práce s mládeží, do dospělého fotbalu se jako trenér zatím nechystá.

Jak jste se dostal k fotbalu?

U nás v Plasech chodili hrát kluci, tak jsem se k nim přidal. Navíc táta také fotbal hrál, takže jsem znal fotbali z tohoto pohledu.

Jak se vyvíjela vaše hráčská kariéra?

Začal jsem v šesti letech. V deseti jsem přestoupil do Viktorky, uchytil jsem se a působil zde až do A týmu. Za ten jsem si připsal pár startů, ale nikdy jsem se tu pořádně neprosadil. Hostoval jsem v Blšanech, pak jsem odešel do Dukly. Teď už hraji jen okresní přebor v Mladoticích, kde hraje i můj bratr a bratranci.

Kdy poprvé vznikla myšlenka na trénování?

Zajímalo mě to vždycky, líbilo se mi to. Chtěl jsem trénovat po konci kariéry, ale možnost přišla už během ní, takže jsem skončil ve 29 letech a začal jsem trénovat v Plzni v akademii. Po roce apůl jsem přešel k dorostům. Za toto rozhodnutí jsem rád, už v tu dobu jsme řešili, kam dát děti do školky, a řekl jsem si, že začnu trénovat tady ve Viktorce.

Jaký je váš trenérský přístup a metody?

Dbám na pracovitost kluků, jejich nasazení a přístup k fotbalu. Jestli chtějí něco dokázat, nejde to dělat napůl.

Co vás na trenéřině nejvíce baví?

Je to fotbal, který jsem hrál odmalička, je to můj život. Prostředí, které znám.

Před rokem jste dostudoval mládežnickou licenci. Nepřemýšlíte i o profesionální?

Tu bych potřeboval, pokud bych chtěl trénovat první nebo druhou ligu. Určitě by to bylo dobré vzdělání, ale zatím nevím, jestli mě tok tomu dospělému fotbalu táhne. Jsem krátce u dorostů, musím se pořád dost učit, nechci do toho nesmyslně skákat. Jestli to jednou přijde, tak to přijde.

Jindřich Staněk (vpravo) a Dominik Sváček na prvním společném tréninku plzeňské Viktorie.
Gólman Staněk: Doufám, že Viktorce v budoucnu pomůžu

Co jinak ještě děláte pro své trenérské vzdělání?

Čtu knihy trenérů. Nejvíce mě zaujala o Alexi Fergusonovi, který trénoval téměř 30 let jeden klub, což je něco neuvěřitelného. Dále čtu třeba i o Guardiolovi. Na internetu pak sleduji různé tréninky, taktické věci ze zápasů a podobně. Přístupem k hráčům je pro mě zajímavý třeba i Jürgen Klopp.

Jste ve spojení s A týmem Viktorky, třeba s trenéry?

Hlavní informace máme přes sportovního ředitele Zdeňka Psotku. S trenérem se kvůli dnešní situaci moc nepotkáváme. Ale samozřejmě, když se vidíme, tak se pozdravíme, občas si něco řekneme a tak dále.

Jak se přizpůsobujete současné koronavirové době?

Těžko. Působení na hřišti je něco úplně jiného než zadávat individuální tréninky hráčům a kontrolovat, jestli je dodržují. Zadáváme jim běhání a různé technické věci… Občas mě potěší, že jsou iniciativní a jdou si sami od sebe zahrát fotbálek v menší partě. Je důležité, aby byli kluci dobře nastavení a dělali to hlavně pro sebe.

Mluvil jste o oblíbených trenérech. Máte oblíbený tým?

„Dortmund. Líbí se mi jejich filozofie, zapracovává mladé hráče, hraje hodně aktivně v jakémkoli utkání. To souvisí i s tím, že tam trénoval Klopp. Dortmund prostě vychová mladé hráče nebo si je vyskautuje, zařadí je do A týmu a zobchoduje.

Co děláte ještě mimo fotbal?

Mám rodinu, takže se hlavně věnuji jí. Také trávím rád čas s kamarády. A mám rád muziku, i když neumím na nic hrát ani zpívat.