„Vrhavečský fotbal se po celou dobu existence skládal převážně z místních hráčů a zakládal si na dobré partě lidí, která se fotbalem vždy bavila,“ řekl gólman, který nám popsal všechny své aktuální spoluhráče včetně trenéra či předsedy klubu.

Václav Hrach: Nejstarší a nejzkušenější hráč celého mužstva, který tvoří již řadu let základní stavební kámen týmu. Vašek nevynechá jediný souboj na tréninku ani v zápase. Své místo stopera hájí s velkým klidem a přehledem, i když už tvrdí, že mladým nestačí. Patří k obávaným exekutorům standardních situací, a když se taková příležitost naskytne, většinou to končí brankou.

František Hrach: Patří mezi starší a zkušené hráče. Vrhavečský odchovanec, který převážnou část kariéry odehrál v Lubech, Strážově, Chanovicích a Sušici, kde hrával krajský přebor a divizi. Pár let zpátky se však vrátil do mateřského klubu, kterému pomohl k postupu do krajské I. B třídy.

Jan Skřivánek: Alias Orlosup. Honza je absolutní kliďas, který budí dojem, že ho nic nerozhodí. Na hřišti toho sice moc nenamluví, ale svou práci odvede vždy bravurně. Na levé straně obrany dává zabrat kdejakému útočníkovi a oběhnout ho je velký oříšek, hlavně kvůli jeho báječné fyzické připravenosti. Jako exekutor pokutových kopů se málokdy mýlí.

Matěj Skřivánek: Pan hračička, který si ze všeho dělá hezký den. Je samá ruka i noha. Občas se do všeho zamotá, že ani sám neví, jak to dokázal. Patří mezi velké bojovníky a srdcaře. Před třemi roky utrpěl vážné zranění při autonehodě a vypadalo to, že nebude pořádně ani chodit. Je to ale bojovník, který zamakal a dokázal se vrátit na zelený pažit, aby nám ukázal, že to bez něj nejde (smích).

Vrhavečský Zbyněk Fait à la švédský fotbalový suverén Zlatan Ibrahimovič.TJ Sokol Vrhaveč. Zdroj: archiv Ondřeje Pressla

František Lorenc: Tento dvoumetrový univerzál, který začínal jako brankář a dával zabrat řadě elitních střelců, se jednoho dne rozhodl, že začne hrát v poli. Na pravé straně obrany teď znepříjemňuje život těm, co mu ho znepříjemňovali jako brankáři. Velmi důrazný hráč s ohromným výskokem a dynamitem v noze, co dokáže překopnout celé hřiště.

Libor Lorenc: Patří mezi skupinu hráčů, kterou lze jen těžko unavit. Když to rozbalí, je jako utržený vagón. Na hřišti nevynechá jediný souboj a nikdy do něj nejde jen napůl, což poznamenává především jeho nohy…

Zbyněk Fait: Fajtík, který vzhledem vypadá jako Usáma Bin Ládin, operuje především ve středu zálohy, kde svým důrazem dává jasně najevo, kdo je pánem. Občas překvapí všechny okolo a vstřelí důležitou branku. Pověstná je jeho střela „pod ledem“. Jinak patří také mezi univerzální hráče a vypomáhá našemu kouči ve spoustě věcí. Nejenom v tom, co se týká dění na hřišti.

Karel Mundl: Pokud má formu a hlavně náladu, hraje na hřišti prim. Je to velmi důrazný levák s tvrdou a přesnou střelou. Rád přiostří a také si velmi rád povídá s hlavními arbitry, což zdělil po otci a v tom pokračuje dodnes (směje se). Má zkušenosti z vyšších soutěží a my bychom chtěli, aby je dokazoval každý zápas.

Jan Votípka: Též nazývaný Puyol, je kategorie sama o sobě. Vynikající hráč ve všech směrech. Vždy vysmátý a absolutně v pohodě hrající útočník, který patří mezi nejlepší hráče na hřišti. Kvůli práci nechodí pravidelně, ale vždy, když přijde, je to sakra znát! Mezi tahouny patří i mimo zelený trávník (smích).

Jaromír Kozák: „Hříbek“ je takový malý čertík vzrůstem, ale velký čert duchem, a to doslova. Se svými 160 cm dokáže vyvinout neskutečné množství práce, ale musí chtít. Také si moc rád povídá s rozhodčími i soupeřem. Pracuje jako instalatér, takže nejlépe ví, kdy nám začíná téct do bot (úsměv).

Vrhavečský Zbyněk Fait à la švédský fotbalový suverén Zlatan Ibrahimovič.Vítězové OP Klatovska 2016/2017.Zdroj: archiv Ondřeje Pressla

Lukáš König: Keňa – legenda klatovského fotbalu, který stále popírá fakt, že mu bylo už čtyřicet let. Lukáš je úžasný příklad opáleného hráče, který hraje vždy na maximum, pro radost ze hry a v plném nasazení. Řada mladých hráčů by si z něj mohla vzít příklad. Jinak je to velmi technicky zdatný fotbalista, který je schopen hrát na jakémkoliv postu.

Stanislav Valvoda: Čtyřicetiletá posila z Dlouhé Vsi se bezvadně usadila na místě předstopera. Standa dodržuje striktně pravidlo, že nikdo nesmí za žádnou cenu projít, a hlavně vyvolává v soupeři strach – to důsledně dodržuje. Hrát zrovna proti němu musí být noční můrou pro každého soupeře, který ho již zná. Kromě fotbalu hraje také hokej a rugby, takže to je znát i na fotbalovém hřišti.

David Janda: „Písťák“ patří mezi stálice mužstva, i když poslední léta se věnuje spíš běhům na dlouhou vzdálenost. Vždy, když je potřeba, tak ale rád přiběhne pomoci. Tohoto neúnavného chlapíka snad nelze předběhnout a doufám, že to ještě nějakou dobu potrvá.

Václav Vacovský: Hrající trenér, který přinesl do mužstva novou strategii a pohled na fotbal. Je to bouřlivák, který se nám nebojí vynadat. Pokud je na place, stává se dirigentem celého mužstva. Bohužel ho stále provázejí zranění, takže toho nejvíce naběhá na lajně u střídačky.

Lukáš Malenka: Patří k mladším hráčům, kterých bohužel v kádru příliš nemáme (smích). Snaživý kluk, který pomáhá našemu trenérovi připravit každý trénink. Pravidelně zaskakuje i za naše béčko.

Petr Reitmajer mladší: Z pohodlného předstopera se stal nejlepší střelec týmu. Nezdobí ho mrštnost ani rychlost jako klasického útočníka, ale má ohromný tah na branku, a když vystřelí, je to pořádná pumelice. Když navíc trefuje zařízení, je brankář bez šance.

Václav Jandoš: Majitel klatovského pohostinství, který při své premiéře v áčku skalpoval svůj bývalý mateřský klub Klatovy, kdy nastoupil na posledních 15 minut a zařídil pro náš tým cenný bod. Od té doby do jeho hospody nikdo z Klatovských nechodí (směje se).

Ondřej Macháček: Buldok tělem i duší. Po příchodu z Klatov se parádně přizpůsobil naší hře i postavám. Výborný parťák na večírky!

Tomáš Hromada: Placka – odchovanec klatovského fotbalu, který jako několik dalších posílil náš tým ze zaniklého Sokola Týnec, kde převládala spíš kvalita po zápase než při něm.

Jiří Vaverka: Nová akvizice v týmu na postu brankáře. Při tréninku nás všechny prohání i v poli jako Jura, i když má už velmi pokročilý věk (smích).

Ondřej Důlovec: Adekvátní náhrada za naše urostlé útočníky. Výškou a váhou byste ho spíše tipovali na zápasníka Sumo, ale duší je to fotbalista a velký dříč.

David Janoušek: Další z posil z Týnce, který před každým zápasem spolyká několik energy drinků, což je vidět na hřišti a hlavně pak i v hospodě, kde většinou pomáhá šenkýřovi zavírat. I když už není nejmladší, kdejakého mladíka na fotbalovém hřišti strčí do kapsy.

Michal Fišr: Poslední akvizice ze Sokola Týnec. „Fíšu“ asi není třeba blíže představovat, protože plzeňským fanouškům je velmi dobře znám – dlouhá léta táhl Viktorku z ochozů jako vůdce kotle. Když je třeba, tak v áčku zaskočí na jakémkoliv postu, ačkoliv sám o sobě tvrdí, že to s fotbalem nemá nic společného. S velkým respektem s ním musíme souhlasit, i když nechá na hřišti všechno (úsměv).

Petr Reitmajer starší: Sekretář mužstva a hlavně člověk, který nám zajišťuje komfort kolem dokola. Díky Petrovi máme bezvadné zázemí a sportovní areál na který jsme všichni pyšní.

David Hrach: Bývalý brankář, pak výborný hráč a v neposlední řadě trenér a člověk, který vrhavečskému fotbalu věnoval už téměř čtvrtstoletí. Byl to právě David, který nás dovedl k historickému postupu z okresu do I. B třídy.

Milan Mundl: Předseda a bývalý vynikající hráč Vrhavče. Nyní na všechno dohlíží v ochozech jako hlavní pořadatel.