A pokud se soutěže na konci března podle plánu znovu rozběhnou, budou to právě Měcholupy, které budou hlavním aspirantem na postup do krajské I. B třídy. A kdo vlastně za tým, který za posledních jednadvacet soutěžních zápasů nebodoval pouze jednou, hraje? Na to nám tak trošku odpověděl kapitán týmu Karel Veselka, jenž nám své fotbalové parťáky v rámci dalšího dílu seriálu Spoluhráči očima kapitána, představil.

Jiří Kovařík: Naše zeď. Když už vzadu něco projde, je tam právě Kovy, na kterého se můžeme v brance spolehnout, že tým podrží. Jinak je to velký specialista na panáky. Když se po zápase nesou, je hned jasné, pro koho jsou. Většinou je to rum (úsměv).

Stanislav Kubík: Výborný brankář, který se nezalekne žádného souboje. V současné době bohužel lečí své operované koleno, ale věříme, že se vrátí brzy zpět a v plné síle. Jinak je to trochu i nervák, ale je skvělej parťák na hřišti i mimo něj. Hlídá nás po každém domácím vyhraném zápase, abychom mu nerozbili „posilovnu“.

TJ Měcholupy.TJ Měcholupy.Zdroj: archiv Karla VeselkyVáclav Čížek: Pro mě jasný Gatusso. Na Čížu bych nikdy nechtěl hrát, protože bych to pak rozcházel celý týden. Nikdy nic nevypustí, a i když je menšího vzrůstu, má dobrou hlavičku. Také je to jeden z hráčů, který dokáže rozebírat každý zápas až do ranních hodin.

František Zelenka: Zelíčko. Tenhle kluk má snad dvoje plíce, protože někdy až nevěřím, co je schopný za jeden zápas naběhat. Velký srdcař, který po zápase často chodí na dvanáctihodinovou směnu do nemocnice. Za to klobouk dolů. A také pivečko mu začalo chutnat (smích).

Jan Kadlec: Velký vtipálek, i když se jeho vtípky občas otočí proti němu a rázem je terčem srandy on. Jinak je to skvělý kluk do party a šikovný i důrazný fotbalista. A když má den, jeho levačka je neskutečná (usmívá se).

Jan Valečka: Pro mě je to srdcař Měcholup. Když začne hrát, jde do všeho po hlavě a nic nevypustí. Ani na něj bych rozhodně nechtěl hrát. A když něco oslavuje, nedělá mu problém slavit i několik dní. Je to super parťák.

Jan Duchek: Náš sparťanskej nervák, ale jinak super kluk. Šikovný fotbalista, který, když má náladu a formu, je k nezastavení. Ale nesmí to pokazit rozhodčí (smích).

Václav Kaas: Vena? Tak to je pro mě pan fotbalista. Myslím si, že by mohl hrát daleko vyšší soutěž než jen okresní přebor. Je radost se na něj dívat. Obzvlášť, co umí s balonem, je neskutečné. A není pro něj problém být s partou někde až do zavíračky.

Tomáš Jandečka: Tomáše znám už odmala. Taková naše hračička s balonem. Kdyby více zakončoval, měl by více gólů, ale zase když už vystřelí z malého vápna, tak to stojí za to. Viz Mochtín (směje se) – on už bude vědět.

Tomáš Javorský: To je prostě náš Javor. Někdy má zápasy, až si říkám, co s takovou levačkou dělá zrovna v Měcholupech. A pak, když má formu a mohl by hrát, je nemocný nebo zraněný. Hodný a skvělý kluk do party.

Stanislav Bečka: Náš policajt. Když chodí pravidelně na tréninky, tak ho nikdo nechytí. Jeho rychlost a zakončení jsou neuvěřitelné. Je to prostě gólový hráč. Občas mu ulítnou nervy, ale v tomhle směru mu nemám co vyčítat. Jsme na tom totiž stejně (směje se).

Ondřej Červený: Tichý kluk, ale jeho centry levačkou? To je paráda! Levá záloha je zkrátka jeho. Je pravda, že bych ho raději viděl jako více útočného beka, ale to by musel zapracovat na hlavičkách a on ví, že se mu do nich moc nechce.

Dušan Bálek: Náš pan střelec a také jeden z měcholupských srdcařů. Střelce jako je Dušan, by chtěl mít v týmu asi každý. Umí za to vzít nejen při zápase, ale i po něm. Tam je hlavní postavou večerů (smích).

David Novák: Také jeden z tišších kluků v kabině, ale na hřišti, když má natrénováno, je neskutečný. Třeba slalom v Malém Boru, to byla věc z dílny Messiho.

Ondřej Novotný: Ondra? Tak to je taková naše houpačka. Jednou zahraje jako Bůh, podruhé jako by byl poprvé na hřišti. Má skvělou hlavičku, a když trefí z dálky dobře balon svou levandulí, má brankář co dělat.

Daniel Bálek: Brankářská dvojka, která dobře chytá. Ještě pár tréninků a Kovy (Jiří Kovařík) by se měl bát. Hodný kluk, tichý, ale když něco řekne, tak to stojí za to.

Petr Dražka: Legenda Měcholup. To je asi ten pravý kapitán. Za ním jdou úplně všichni a každý má u něj respekt. Když hraje, vím, že se nemusím vracet, i když ho to občas štve (úsměv).

TJ Měcholupy.TJ Měcholupy.Zdroj: archiv Karla Veselky

Karel Čabrada: Důrazný obránce a velmi dobrý hlavičkář. Poslední dobou má však smůlu na zranění…

Jan Kaňák: Pokud není v základní sestavě, je to hráč, kterého beru jako žolíka. Je rychlý a má čich na góly.

Josef Raška: Pepa. Nevím, jestli je teď fotbal v jeho životě pořád číslem jedna, ale rozhodně to je kluk, který fotbal moc miluje. Má neskutečnou rychlost, avšak občas by mohl více poslouchat své spoluhráče, kteří se mu snaží poradit.

Zdeněk Zadražil: Hrající trenér, i když teď už je to spíš „jen“ trenér. Ale pořád nechápu, kde se v něm bere jeho velký fyzický fond. Při tréninku i v zápase nevydrží chvíli stát. Pořád běhá, a i když už není nejmladší, nás mladší uběhá.

Petr Novák: Chtěl by ještě hrát, ale my mladší už ho tam nepustíme (směje se). Je to náš trenér a jenom díky němu to v Měcholupech funguje tak, jak má. Má u všech hráčů velký respekt, a když prohraje na tréninku, nemůže to unést. Ale věk prostě zastavit nijak nedokážeme (úsměv).