VRT na trase Poříčany – Světlá nad Sázavou, která vede přes území Kutnohorska, narušuje podle zemědělců území, které nebylo dosud dotčeno většími stavebními zásahy. Místopředseda představenstva společnosti PIAS Suchdol Jan Mikulka uvedl, že podle dokumentů Správy železnic trasa VRT, včetně obslužných zařízení, zabere pás půdy o šířce přibližně 150 metrů. To prý znamená na 1 kilometr trasy VRT přibližně 15 hektarů zemědělské půdy.

„Musím zdůraznit, že trasy VRT křižují úrodné Polabí, kde se nacházejí jedny z nejúrodnějších půd v naší zemi. Jsou to oblasti, kde se ve velkém pěstuje zelenina (často pod závlahou), cukrová řepa, olejniny všeho druhu a luskoviny včetně sóji. Navíc jsou to pozemky na rovině, bez erozního ohrožení,“ zdůraznil a vypočítal, o kolik úrodné půdy by zemědělci kvůli stavbě měli přijít.

Jestliže je trasa Praha – Brno dlouhá přibližně 220 kilometrů, pak při její šířce 150 metrů bude zábor půdy představovat okolo 3300 hektarů. „Každý hektar zemědělské půdy může v ornici zadržet více než 1000 metrů krychlových vody. To znamená, že na takové ploše je to více než 3 miliony metrů krychlových vody,“ sdělil Mikulka.

Pokud jde o ornici do hloubky 30 centimetrů, pak 1 hektar představuje přibližně 4500 tun ornice, což je na 1 kilometr trati 67 500 tun ornice. „Na celé trati Praha – Brno je to téměř 15 milionů tun ornice, kterou bude nutné přemístit. Pro představu to je zhruba 1,5 milionu nákladních automobilů. Musíme si uvědomit, že tato ztráta půdy je nevratná. Centimetr ornice se tvoří 100 let,“ dodal.

Záboru zemědělské půdy si je Správa železnic vědoma, na případné kompenzace zemědělcům je ale podle jejího generálního ředitele Jiřího Svobody v tuto chvíli ještě brzo. „V současné době se vyvolává jednání s agrární komorou a budeme rozebírat, co ten skutečný zásah bude v jednotlivých stopách daných území pro zemědělce znamenat,“ uvedl Svoboda. Navíc podle informací Správy železnic skutečný zábor půdy tak velký nebude. Navíc podle informací Správy železnic skutečný zábor půdy tak velký nebude, samotný železniční koridor bude užší než oněch 150 metrů.

Přesto se nad stavbou trati pozastavují i další zemědělci na Kutnohorsku.

„Nám zemědělcům to vytváří problém. A to jak hospodářům na pozemcích, protože nám to rozdělí a znepřístupní části pozemků odlehlé od sídla firmy, tak majitelům pozemků a lesů, kteří se díky přetnutí touto železnicí budou velmi složitě dostávat ke svým majetkům. Navíc si nejsem jist, že to kromě pracovních příležitostí v souvislosti s výstavbou bude vůbec k něčemu prospěšné. Je třeba na toto téma rozpoutat diskusi, aby se všechny pochybnosti odstranily. Zatím jich je hodně,“ shrnul předseda Okresní agrární komory Kutná Hora a předseda představenstva Zemědělského družstva „Vysočina“ Luděk Radil.

Jan Sixta, předseda Územního odboru Zemědělského svazu ČR Kutná Hora a ředitel ZOD Úmonín, navíc zdůraznil, že výstavbou železnice dojde kromě rozdělení pozemků a přerušení polních cest i k přetnutí všech přítoků vodní nádrže Vrchlice, která je jediným zdrojem pitné vody na Kutnohorsku. „Pro náš region nebude mít stavba jako taková žádný přínos, pouze značná omezení,“ poznamenal.

Jana Mikulku zaráží ale ještě jedna skutečnost. „A sice, že krajský odbor životního prostředí a zemědělství nemá ke stavbě žádných připomínek. Kde je ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana podzemních vod, ochrana regionálních center ekologické stability, které se na trati nachází? V době, kdy se životní prostředí klade na první místo, najednou při liniových stavbách nikoho nezajímá,“ pozastavil se Mikulka.

Krajský úřad Středočeského kraje ale zdůraznil, že se v souvislosti s výstavbou trati vyjadřoval pouze k územně technickým studiím. „EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) je v kompetenci Ministerstva životního prostředí ČR, stejně jako vyjmutí půdy ze Zemědělského půdního fondu nad 10 hektarů,“ připomněla Helena Frintová z tiskového oddělení krajského úřadu. Podklady k nim Správa železnic ale teprve připravuje.

Krajský úřad zároveň v prosinci minulého roku schválil návrh na vypracování nového plánu Zásad územního rozvoje. Jeho projednání se plánuje na září 2021. Krajské plány územního rozvoje jsou nadřazeny územním plánům jednotlivých obcí a pokud do něj trasa VRT bude zakreslena, obce se budou moci už jen stěží bránit.