Se správcem hor, Krkonošským národním parkem (KRNAP), měl ještě donedávna Zálešák uzavřené pachtovní smlouvy na dva soubory pozemků o rozloze zhruba třicet hektarů. Původně měly vypršet za dva, respektive tři roky. Po sporech se sousedy i samotným parkem, mu smlouvy předčasně, a podle něj i bez udání důvodu, park vypověděl. Mezi oběma znesvářenými stranami tak začaly létat trestní oznámení a žaloby.

Tu na zamítnutí vypovězení pachtovních smluv, má trutnovský soud řešit v polovině prosince. „Měl jsem se i se skotem vystěhovat k poslednímu září letošního roku. To však neakceptuji, a podal jsem proto žalobu proti vypovězení pachtovních smluv,“ řekl Zálešák.

Jde o odvetu?

Za vypovězením smluv vidí hospodář mstu ze strany KRNAPu. Za to, že poukazoval na jeho přehmaty. Začalo to upozorněním na sousedovo neoprávněné čerpání evropských dotací z fondu na obnovu krkonošských luk, kdy si podle Zálešáka, soused spíš stavěl soukromý vodovod.

„Několik vlastníků dvou pozemků rozorali v roce 2017 vzácnou louku. Vše však bylo v rozporu s projektovou dokumentací a dodnes to není zkolaudováno. Z jímání podle něj navíc vytéká voda do louky a ohrožuje zdejší biodiverzitu. „KRNAP ale nakonec účelově upravil veškeré podklady tak, že mu nic z toho, na co jsem já upozorňoval, nevadí,“ uvedl muž.

Rodinná domácí zabíjačka
Naplnit spižírnu masem ze zabijačky? Ta doba je pryč, říká hodinový řezník

Zálešák upozorňoval i na černou skládku na jeho území, kterou tu vytvořili hosté a zástupci zdejšího vrchlabského školského zařízení. Spory pak vyvrcholily loni, kdy se jádrem konfliktu stal návrh parku vytyčit část mokřadů na pachtovních pozemcích jako ekologický prvek. Tedy se zákazem pastvy a hnojení. „Roky předtím mi KRNAP stále nějak ztěžoval podmínky, ale tohle už bylo moc,“ řekl Deníku Zálešák.

Od správců Krkonoš se pak dozvěděl, že je to i k jeho dobru a za to, že obhospodaří mokřady, dostane více peněz než za pastvu a seč. „Ale v životě jsou důležitější věci, než peníze,“ nedal se hospodář a obrátil se přímo na ředitele KRNAPu Robina Böhnische, u kterého si stěžoval na postup jeho tří podřízených. „Pan ředitel se mi za to omluvil a rukoudáním mi slíbil, že se to nebude opakovat. Ale po této schůzce nastalo ještě větší peklo,“ dodal Zálešák.

Spolu s rodinou hospodaří František Zálešák od roku 2016 na nejvýše položené farmě v zemi.Spolu s rodinou hospodaří František Zálešák od roku 2016 na nejvýše položené farmě v zemiZdroj: Se svolením Františka Zálešáka

V tu dobu v něm bouchly saze a jednomu z podřízených ředitele KRNAPu poslal mail, kde mu „nabídl“ řešení situace pěkně "po chlapsku". „Napsal jsem, že jestli mi zase budou lhát do očí, tak dotyčný dostane facku až vezme druhou o zem,“ přiznal Zálešák. Zástupci parku odpověděli vypovězením smluv a trestním oznámením.

Podle statistiků za uplynulých 33 let z české krajiny zmizelo 43 procent původní plochy ovocných sadů. Ilustrační foto.
Soumrak českých jablek? Na stromech zůstávají desítky tun, ovocnáře drtí inflace

Soud nakonec rozhodl, že v případě e-mailů šlo pouze o přestupek a hospodář dostal napomenutí. Vůči tomuto rozhodnutí se však Zálešák odvolal. „KRNAP neposkytl žádné relevantní vysvětlení, proč smlouvy vypověděl. Odkázal se jen na to trestní oznámení. Důvody tak doteď neznám,“ dodal Zálešák.

O tom, že by se spor mohl vyřešit mimosoudní cestou podle Zálešáka nemůže být řeč. „Od té doby, co jsem rozporoval to oznámení o vypovězení smluv, se mnou přestal park zcela komunikovat,“ vysvětlil.

Vyhrožování zaměstnancům není v pořádku, brání se KRNAP

Představitelé parku se k celé kauze, která vyvrcholí prosincovým soudem, nechtěli příliš vyjadřovat. Ani oni ale nepovažují za reálné mimosoudní vypořádání. Podle mluvčího správce hor Radka Drahného to není možné v situaci, kdy je zaměstnancům KRNAPu vyhrožováno. „To, že se jednalo pouze o přestupek snad neznamená, že je všechno v pořádku. Nikoliv. Na našich krocích trváme a měnit je nebudeme,“ uvedl Drahný.

Řeznictví a bistro Jaroslava Durčeka v Litoměřicích
Hovězí výrazně zdražuje, lidé si ho odpírají. Před náhražkami ale řezníci varují

Odkázal přitom na tiskovou zprávu z června loňského roku. „Další spolupráce a komunikace s jednatelem společnosti se stala bezvýchodnou. Proto se Správa KRNAP rozhodla vypovědět všechny pachtovní smlouvy uzavřené v letech 2017 a 2019 s uvedenou společností. Hospodář využíval 32 hektarů lučních pozemků Správy KRNAP na Klínových Boudách a Přední Planině,“ píše se v ní.

Zdroj: DeníkVe stejném dokumentu park také upozorňuje, že vzájemná spolupráce byla vždy složitá. „V posledním roce však docházelo ze strany jednatele společnosti k opakovaným slovním výpadům a urážkám. Loni odmítl umožnit vstup na naše pronajímané pozemky zaměstnancům Správy KRNAP a námi najatým specialistům,“ stojí například v dokumentu.