Karlovy Vary začaly být u Rusů oblíbené už v době imperiálních. Nepřekvapivě, jako oblíbené lázeňské letovisko. Na počátku 18. století město navštívil car Petr I. Veliký. Ruská šlechta sem od té doby pravidelně jezdila a zapouštěla kořeny. I výstavbou a mecenášskými aktivitami. „Roku 1898 zde byl podle vzoru kostela poblíž Moskvy postaven pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla, jehož stavba byla zčásti sponzorována zámožnými karlovarskými pacienty ruského původu,“ připomíná Václav Čepelák z Fakulty sociálních věd UK Praha v článku odborného časopisu Lidé města.

Na výbuchu skladu ve Vrběticích se podíleli Rusové. Vše o tématu čtěte ZDE

Po pádu carského režimu a Říjnové revoluci se měly stát Karlovy Vary nejen turistickým cílem, ale také politickým. „V Karlových Varech měla expozituru nejen domácí československá, ale také ruská, německá, bulharská i japonská tajná služba,“ říká karlovarský badatel Jaroslav Fikar.

Své poznatky o špionážní síti shrnuje v knize Karlovarská tabu, pro kterou čerpal dokumenty i z archivů KGB. Ruská vojenská rozvědka GRU, které se připisují útoky ve Vrběticích, tu měla verbovat agenty už ve 20. letech. „Jak uvedl ve svých pamětech generál KGB Vitalij Pavlov, měli zde Rusové rezidenturu již od roku 1925,“ vypočítává Fikar.

„Jejím cílem bylo mapovat terén a verbovat agenty nejen z české a početné ruské komunity, ale také z německé a polské,“ popisuje badatel. Nejcennější úlovek se jí podařil v listopadu 1929, kdy naverbovala jako agenta Richarda Sorgeho. Legendární špion, později vyznamenaný jako Hrdina sovětského svazu, okouzlil rozvědku doktorským vzděláním, osvojením cizích jazyků i politickým smýšlením. Byl členem německé komunistické strany. Naverboval ho sám náčelník 4. oddělení GRU Jean Karlovič Berzin.

Rozpínavosti špionážních sítí nahrávalo v Karlových Varech i umístění letiště. Už ve 20. letech se odsud létalo do Berlína, Londýna, Paříže i Vídně. „Richard Sorge ale nebyl zdaleka jediným agentem naverbovaným v Karlových Varech. V říjnu 1948 zde kontaktovala GRU Williama Fischera, který žil v New Yorku pod jménem Emil Robert Goldfus a získával strategické informace o vývoji vodíkové bomby,“ doplňuje Jaroslav Fikar.

Velkou roli sehráli špioni sovětského svazu i před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. „KGB v Československu vedla od začátku roku 1968 takzvanou operaci Progress,“ vysvětluje Jan Nedvěd z karlovarského muzea. Šéf KGB Jurij Andropov vytvářel falešné důkazy o kontrarevoluci, které předával Moskvě. Tím se měla připravit v politbyru půda ke schválení vojenského zásahu. KGB využívala agenty, kteří se v Československu vydávali za západní Němce či Rakušany, Brity a další národnosti. „V ČSSR měli za úkol navázat kontakty s širokým spektrem opozičních „kontrarevolučních“ sil, kontrolovat jejich činnost a shromažďovat informace,“ vysvětluje Nedvěd.

Skupina takových agentů přijela přibližně měsíc před invazí do Karlových Varů. Členové KGB se tu vydávali za lázeňské hosty. „Agenti cestovali mezi Karlovými Vary a Prahou kryti sportovními zájmy s tenisovými raketami. Měli kontakty na náčelníka SNB Bohumíra Molnára, jednoho z těch, kteří od počátku invaze ochotně spolupracovali s okupační mocí,“ doplňuje Jan Nedvěd. Ospravedlnit invazi do Československa měly i nálezy amerických zbraní.

 „V polovině července otiskla moskevská Pravda anonymní informaci z Prahy, že v oblasti Karlových Varů byl objeven tajný sklad zbraní, dodaných údajně z USA pro sudetské revanšisty a stoupence restaurace starých pořádků. I v dalších socialistických zemích tisk informoval o chystaném „kontrarevolučním vystoupení“,“ uvádí historik.

Ukryté zbraně 

Veřejná bezpečnost skutečně na Sokolovsku zbraně našla, soustředěné byly do batohů či beden s anglickými nápisy. Další zbraně se nalezly i u hranic s NDR. Jednalo se ale o řízenou akci KGB, kterou po čase prozradilo stáří zbraní, výroba beden v SSSR a látka batohů, která pocházela z NDR. A také ruské nápisy. V roce 1968 ale akce splnila účel a sovětské politbyro invazi do Československa odsouhlasilo.

Co nezvládly při upevňování sovětského vlivu do roku 1989 zbraně, zvládly po pádu Sovětského svazu peníze. Nemovitosti v Karlových Varech začali skupovat ruští investoři, podnikatelé. Mimo jiné i mafie a možná trochu překvapivě, tajné služby. Často ruku v ruce. Na počátku 90. let tehdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Oldřich Černý poznamenal, že hranice mezi legitimním obchodem, špionáží a jednáním mafie se v Karlových Varech smazává.

„V roce 1997 BIS vedla, že ruské zpravodajské služby koupily značné množství realit v Karlových Varech,“ uvádí autor Tony Wesolowsky v odborném periodiku Bulletin of the atomic scientists. V roce 2000 uveřejnil německý Der Spiegel článek, ve kterém odhadoval majetek ruských tajných služeb v Karlových Varech v hodnotě třiceti amerických milionů dolarů. Důvodů, proč si tu rozvědky vytvářely zázemí, bylo několik. Blízkost k německým hranicím i umístění České republiky jak v centru Evropy, tak i v NATO. Nutno dodat, že závěry německého média tehdejší primátor města Josef Pavel prostřednictvím svého tiskového odboru odmítl.