Koronavirus? Radí nám lidé bez kvalifikace, ministr má být lékař, říká Svoboda

11. 3. 2020

/ROZHOVOR/ Lékař a bývalý ředitel kyjovské a brněnské Úrazové nemocnice Petr Svoboda vnímá jako největší nebezpečí šíření nového koronaviru fakt, že hrozí nedostatek plicních ventilátorů. "To je hlavní nebezpečí. Pokud by jejich počet překročil počet těch, kteří by ventilaci potřebovali, nastal by velký problém. Odborníci by totiž museli začít určovat, koho ventilovat a koho ne," říká v rozhovoru pro Deník.

Lékař a bývalý ředitel Nemocnice Kyjov a Úrazové nemocnice v Brně Petr Svoboda.

Kliknutím zvětšíte

Lékař a bývalý ředitel Nemocnice Kyjov a Úrazové nemocnice v Brně Petr Svoboda. | Foto: Deník / Zuzana Černá

Před čtrnácti dny se Svoboda vrátil z alpských svahů. Ani v sedmdesáti letech se koronaviru neobává, i když patří do věkově nejohroženější skupiny. „Nebojím se toho, dokonce jsem byl v Itálii lyžovat. Nedomnívám se, že bych měl virus dostat,“ svěřil se.

Co si myslíte o opatřeních proti koronaviru?
Jde o těžší chřipku, a proti ní se žádné podobné opatření nedělají. Na druhé straně postihuje v další fázi plíce a lidem se musí pomoci plicní ventilací. Bez ní se udusí. V Itálii chápou, že pokud by se situace ještě zhoršila, tak dostatek plicních ventilátorů mít nebudou. To je hlavní nebezpečí.

Jde i o problém v České republice?
Hrubým odhadem je u nás tisíc ventilovaných lůžek. Pokud by toto číslo překročil počet těch, kteří by ventilaci potřebovali, tak by nastal problém. Musel by totiž někdo říct, koho ventilovat a koho ne… I proto preventivní opatření podporuji.

V Brně se objevující oznámení informující o zrušení nebo omezení akcí a školní docházky kvůli opatřením spojených s koronavirem.

Nakažených už je 64. Koronavirus ruší promítání, kina snižují kapacitu

Jaký by byl vývoj bez nich?
V minulosti to bylo tak, že populace při chřipce postupně získala imunitu. Jenže při tom také mnoho lidí zemřelo. Španělská chřipka vzala život více lidem než samotná první světová válka. Dneska nechceme dát tomuto průběhu šanci. Myslím si, že je to správné. Úmrtnost u starších lidí je totiž hodně vysoká.

Kde vidíte současné nedostatky?
Ředitelé nemocnic mají být lékaři, hlavní hygienik a i ministr by měl být doktor. Současné improvizace a to, že nám lidé bez kvalifikace vykládají, co a jak máme dělat, to je špatně. Vázne pak komunikace mezi ministerstvem, nemocnicemi a praktickými lékaři. Hygiena má tak zřízenou společnou koronavirovou linku jak pro veřejnost, tak pro lékaře. Ti se pak ale na ni tři hodiny nemohou dovolat. Podobné je to s respirátory, u nichž není jasné, kolik a kdy je dostanou. Kdy je vlastně mohou použít, když dostanou dva a jeden je jen na čtyři hodiny.

#interaktivni-infografika|7b97f5fa-3988-450d-8387-dc19fb57d066#

Jak dlouho bude podle vás současné opatření trvat?
Asi jako u každé chřipky. Jakmile se oteplí, tak by měla ustat. Koordinují se také s okolními státy, s Evropskou unií a jsou téměř stejná. Inkubační doba je čtrnáct dnů, takže dva týdny by měly na případy, které jsou u nás, stačit. Ne všechny případy jsou ale podchycené. Myslím si, že je daleko víc lidí, kteří nemají příznaky nebo je mají jen malé, a není u nich koronavirus zatím diagnostikovaný. Pokud bude jeho výskyt narůstat, tak se také zavedená opatření budou prodlužovat. V Číně se údajně nárůst zastavil, tak doufejme, že už se nerozšíří ani u nás.

Jaké je základní doporučení, aby se nákaze koronavirem člověk vyvaroval?
Omezit kontakt z druhými lidmi je základ. Zejména starší by neměli chodit do místností, kde je hodně lidí. Samozřejmostí je dezinfekce rukou, i když zde jde až o sekundární přenos. Virus se přenáší kapénkami. Vdechnutím se dostane na sliznici. Jídlem přes kyselé prostředí žaludku virus neprojde.

Narazil jsem také na to, že nejsou nemocné děti mladší deseti let…
Jde o všeobecně známý údaj. Proto také říkám, že nakažených může být mnohem víc. U lidí mladších třiceti let se totiž vůbec nemusí projevit, případně jen lehkým kašlem či rýmou. Zcela jiné jsou následky u starších lidí, navíc s postiženou imunitou.