Kladenský deník se kauzou zabývá od roku 2008. Neúnavní stěžovatelé a čtenáři Deníku Josef a Hedvika Jágrovi, kteří volali po nápravě, již zemřeli, a přesto se dodnes nic nezměnilo. Další pozůstalí a návštěvníci pietního místa se shodují v tom, že je to ostuda Kladna a neúcta k nebožtíkům. Jak se zdá, náprava je v nedohlednu.

“Správce hřbitova Petr Pokorný chodí na hřbitov uklízet, ale co je to platné, když sem může vlézt kdokoli. Trápí mě to, jak to tu vypadá,“ říká například Marcela Hovorková z Kladna, která u svatého Jana pečuje o rodinný hrob.

Kozel Hurvínek a pes Zak ve víru velkoměsta.
Kozel se psem šli do Kladna na vandr, odvoz jim zajistili strážníci

Její slova potvrzuje i další rozhořčený Kladeňák, Miroslav Šlanc. „Nemohu pochopit, že se to nechalo dojít do takového stavu. Přece majitel, jako řádný hospodář, nemůže takhle zanedbávat svůj majetek. Zbořená zeď ohrožuje i životy lidí,“ upozorňuje Šlanc.

Kladeňáci chodí do lesa u svatého Jana ke hřbitovu na procházky, vede tudy i cyklostezka. „Pracuji se seniory v domově důchodců ve Švermově. Už řadu let jsou smutní, že místo, kde odpočívají jejich nejbližší je zanedbané, zpustošené a nebezpečné, přitom oni řádně hradí poplatky,“ dodává stěžovatel.

Jak potvrzuje Eva Havelková z kanceláře kladenského primátora, město se svých povinností nezříká, a naopak má eminentní zájem problém vyřešit. Komunikace s arcibiskupstvím však stále vázne.

„Od roku 2002 do současnosti probíhají zatím neúspěšné snahy města o dohodnutí postupu s vlastníkem zdi. V průběhu let jsme několikrát vyzvali vlastníka k jednání o řešení nápravy. Většinou bez odezvy. Několik setkání proběhlo, ale bez výsledku. V březnu 2018 odeslal Odbor životního prostředí Magistrátu města Kladna výzvu vlastníkovi, aby zeď opravil. V reakci arcibiskupství zaslalo svůj právní názor na věc, ve kterém opravu odmítl. V září téhož roku odbor výstavby zaslal vlastníkovi zdi oficiální výzvu k zjednání nápravy. Bez reakce vlastníka,“ potvrzuje Havelková.

A dodává, že požadavek na rekonstrukci zdi přesahuje povinnosti Statutárního města Kladna stanovené zákonem a tyto činnosti je povinna zajišťovat Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Kladno, jako vlastník pohřebiště.

Filmová přehlídka Tady Vary
Festival Tady Vary se koná ve středočeských kinech, zapojilo se i kino Hutník

Také Kladenský deník se pokoušel arcibiskupství kontaktovat, ale zatím bezvýsledně. Původní správce majetku Petr Dvořák již na úřadě nepracuje, jeho nástupce je hospitalizován a další odpovědná osoba je v současné době na dovolené.

Pohřebiště Dubí-Sv. Jana Křtitele obsahuje 247 hrobových míst. Z uvedeného celkového počtu je placených pouze 121 míst (cca 50 %). Zbývající místa jsou neproplácená, nebo nemají nájemce. Částka přijatá za nájem a služby na pohřebišti Dubí-Sv. Jana Křtitele činí ročně maximálně 27 467 korun. Tato částka zdaleka nedosahuje nákladů, které jsou ročně vydány za provoz pohřebiště Dubí-Sv. Jana Křtitele z městského rozpočtu. Například v roce 2019 stála základní údržba osmi pohřebišť ve správě Statutárního města Kladna více než 11 milionů korun.