Společnost Klatovské štěrkopísky tam chce těžit štěrkopísek. Proti záměru se v minulosti postavily okolní obce a města. Lidé v Janovicích a Pocinovicích sepsali dokonce petici proti těžbě.
Atmosféra v sále byla v některých momentech napjatá. Vlnu protestů vyvolala například neúčast zástupců Plzeňského kraje na jednání. „Jo, kdyby tak bylo před volbami, to by tady bylo z kraje plno lidí," neslo se sálem.

„Plzeňský kraj je v této věci pouze dotčený orgán. Posuzování vlivu na životní prostředí je zde v kompetenci ministerstva životního prostředí, Krajský úřad se k této věci nevyjadřoval," vysvětlila to následující den mluvčí Plzeňského kraje Šárka Stará.

Lidé v boji proti těžbě neustávají. V Nýrsku bylo založeno sdružení, které iniciovalo petici proti záměru těžit štěrkopísek. „Za pět dní jsme získali 900 podpisů. A naše aktivita nekončí, rozhodně chceme v boji proti možné těžbě pokračovat," konstatovala členka sdružení Anna Pláničková. Nesouhlasné stanovisko veřejně vyjádřili také starostové Nýrska, Pocinovic a Janovic nad Úhlavou „Na našem nesouhlasu se nic nezměnilo a nezmění. Dokud nám lidé nedají jasný signál – a ten nám nedali – že o těžbu stojí, nemáme důvod ke změně názoru," řekl při jednání starosta Nýrska Miloslav Rubáš.

Lidem vadí například to, že studie, která posuzovala vliv na životní prostředí, nevzala v potaz například přítomnost chráněného bobra nebo že nebyla vzata v úvahu současná dopravní zátěž. Obavy veřejnosti vzbuzuje i to, že lom by měl být v záplavové oblasti a lidé se bojí ekologických škod. „Data o dopravě ve studii jsou z roku 2010, ale od té doby se doprava změnila a narostla, například proto, že v Janovicích se rozjela průmyslová zóna. To ovšem není nijak zohledněno," sdělila Pláničková.

„Jsem ekologický zemědělec a certifikovaný průvodce po Chráněné krajinné oblasti Šumava. Na mém pozemku, který bezprostředně sousedí s plánovaným dobývacím prostorem, mi nedávno krajský odbor životního prostředí povolil zásah proti bobří hrázi. Kupodivu studie se o bobrech vůbec nezmiňuje," divil se Dušan Lehocký z Klatov.

Lidé se zajímali také o to, jak bude zajištěno, aby nákladní doprava dodržovala trasy a nezkracovala si cestu například přes Pocinovice nebo Bystřici nad Úhlavou. „My nemáme vlastní dopravu. Najímáme si externí firmy a bylo by možné si dodržení tras vynutit smluvně. Obce také mohou nechat umístit značky, které budou omezovat tonáž automobilů," konstatoval zástupce těžařů Radim Procházka.

Veřejné projednání záměru bude sloužit jako podklad správním orgánům při jejich dalším rozhodování.
Na veřejném projednávání nevystoupil nikdo ze zastánců těžby z řad obyvatel. Podle všeho se zastánci jednání nezúčastnili.