„Oceňujeme jeho dlouholetou práci zoologa Muzea Šumavy, ale i učitele, fotografa, publicisty, dlouholetého člena zastupitelstev města, myslivce, chovatele, hospodáře a především velkého milovníka živé přírody,“ vzpomínají kolegové Vladimír Horpeniak a Vladimír Vlk. 

Do živé přírody se Ivan zamiloval v nejútlejším věku, první chovatelské zkušenosti získával díky pochopení rodičů už jako školák. Po vystudování Pedagogické fakulty v Plzni několik let učil na místních základních školách včetně tehdejší kašperskohorské zvláštní školy. Své žáky přitom vedl k úctě a lásce k přírodě a k jejímu poznávání. Své pedagogické zkušenosti pak skvěle využíval v pozdějších letech při aktivitách s mládeží už jako odborný pracovník Muzea Šumavy v Kašperských Horách, kam byl přijat na místo zoologa v roce 1978. Zde prováděl dlouhodobé terénní průzkumy v regionech západočeské Šumavy a českobudějovické rybniční krajiny.

Řadu let se systematicky věnoval zoologickému průzkumu a pozorování ptačích druhů v krajině Žďánova u Kašperských Hor. V posledních letech se významně podílel na monitorování hnízdění orlů mořských, k čemuž pořídil špičkovou profesionální fotodokumentaci. Zcela zvláštní a jedinečnou kapitolou je jeho práce v záchranné stanici pro handicapované živočichy, které věnoval více než tři desítky let svého života. Díky tomuto zařízení mohl spolupracovat na reintrodukci rysa ostrovida na Šumavě, podobně Ivan pečoval o populaci čápů bílých i dalších ohrožených živočichů.

Za jeho působení získalo muzeum pro obor zoologie řadu cenných a jedinečných sbírkových předmětů a preparátů. Systematicky pečoval o stálou přírodovědnou expozici muzea, vytvořil několik tématických muzejních výstav. Ta poslední z let 2020 - 2021, poměrně rozsáhlá a velmi názorná, nesla název „Příroda varuje“.

Zcela neocenitelný pro obor zoologie je jeho vklad vnímavého a technicky precizního fotografa živé přírody. Toto své jedinečné umění prezentoval v muzejních expozicích, výstavách, přednáškách, v tisku a především v tématických obrazových publikacích a kalendářích. Například knižní velkoobchod dosud aktuálně nabízí jeho dvě větší obrazové publikace s názvy „Okamžiky živé přírody“ a „Šumava objektivem zoologa“, které vyšly v roce 2015. Zasloužil se o popularizaci ochrany přírody, výtečně spolupracoval s medii. Je třeba připomenout také jeho soukromé aktivity v oboru ekologického zemědělství a chovu ušlechtilých plemen koní a psů.

„Konečně vzpomínáme na Ivana Lukeše také jako na obětavého a pracovitého otce rodiny, výtečného kolegu, souseda, přítele a kamaráda. Vybavuje se nám jeho nezlomný smysl pro pravdu ale i pro humor, jeho životní optimismus navzdory těžkostem života. Věčné světlo mu svítí! Ať odpočine v pokoji! Byl to opravdu dobrý člověk,“ dodávají jednomyslně oba pánové. 

Za příspěvek děkujeme Vladimíru Horpeniakovi a Vladimíru Vlkovi z Muzea Šumavy.