Věnoval jsem jí svůj první divadelní text, pro rozhlas, divadlo a film jsem adaptoval spousty jejích pohádek. Dodnes jsem do ní zamilovaný jako literát i jako muž. Myslím, že je to jedna z největších vladařek českého jazyka poloviny 19. století. Její čeština je úchvatná."

O tom se samozřejmě můžete přesvědčit sami četbou jejích děl. Z pobytu v Domažlicích, kam se v září 1845 s manželem přestěhovala, načerpala řadu námětů některých svých pohádek (Chytrá horákyně či Čertův švagr). Zdejším krajem a lidmi jsou inspirovány i její povídky. Črty a dopisy vydala pod souborným názvem Obrazy z okolí domažlického (Praha 1929). Její pobyt ve Všerubech na Domažlicku se stal inspirací i pro publicistu Jožu Urbana z Janovic, jehož sté výročí narození si připomeneme v příštím roce. V roce 1995 vydal drobnou publikaci pod názvem Božena Němcová v Pošumaví a na Chodsku. V jeho práci můžeme sledovat jednak cesty spisovatelky po širokém okolí, z nichž pak vytěžila národopisné studie, které otiskovala v novinách a v časopisech (např Květy nebo Česká včela). Za svého pobytu na Chodsku se Němcová zabývala i chodským nářečím, zvyky a lidovými písněmi, z nichž jsem vybral i následující ukázku:

"Za Domažlicemi veliký vršek, mraky se strojí, bude tam pršet.

Bude tam pršet, bude tam lít, já tam mám milou, musím tam jít."

Jejími hlavními informátory v této jistě záslužné činnosti byli všerubský lékárník Josef Myša a lékař a spisovatel Jiří Leopold Wiesel. Určující osou Urbanovy práce je však vlastenecká činnost manželů Němcových. Autor podrobně popisuje i způsob života sedláků i chalupníků a klade důraz na to, jak se Němcová snažila najít u nich pochopení pro novou školu. Je třeba napsat, že i přesto, že jde o pouhý zlomek pestrého života velké spisovatelky, přináší čtenářům řadu zajímavostí z jejího pobytu na Chodsku.

Případné zájemce odkazuji na výstavku Božena Němcová-známá neznámá, kterou si mohou prohlédnout v době provozu v Městské knihovně v Klatovech.

Ivan Nikl