K letošním Vánocům jsem mimo jiné dostal poutavou knihu portrétních studií od Lucie Tučkové (1981). Při její četbě jsem zase po čase zažíval opravdovou radost.

Autorka se přibližuje ke spisovatelům, kteří ji hluboce oslovují (např. Zbyněk Hejda, Jakub Deml nebo Bohumil Hrabal) z české literatury či Henri Pourrat nebo Marie Noél z literatury francouzské. Krom jiného je sama autorkou knihy o Suzanne Renaud (Paseka, 2013).

Kniha je psána svěží, čtenářsky přístupnou formou. Sama Lucie Tučková o ní v úvodu řekla: „Přála bych si neskromně, aby i zde obsažená témata byla pro čtenáře oním „vosím bodnutím“, po kterém nevyhnutelně obrátí pozornost k původním textům básníků a spisovatelů, o nichž se v knížce zmiňuji. Aby se do nich i ve zrychlené době pomalu začetli a sami pro sebe si nacházeli mnohé další vzkazy a významy…“.

Cenné je i to, že knihu dokresluje řada neznámých a doposud vzácně publikovaných fotografií i několik překladů coby ukázek z díla. Autorce patří mnohé díky za objevování nového a neznámého.

Ivan Nikl