Tip č. 1 : Albert ze Šternberka

Šternberkové, páni erbu zlaté osmicípé hvězdy v modrém poli, významně utvářeli dějinné události v Zemích Koruny české i za jejich hranicemi jako např. Zdeslav z Divišova - stavebník hradu Český Šternberk (rodové sídlo od poloviny 13. století, s výjimkou let 1712 -1841 a časů obou totalitních režimů 20. století, do současnosti), Zdeněk Konopištský ze Šternberka – mimořádný mocenský protihráč krále Jiřího z Poděbrad, Kašpar ze Šternberka – spoluzakladatel Národního muzea v Praze, Zdeněk Sternberg (+19. 1. 2021) - peripetie, které prožil v 50. letech, byly částečným motivem filmu Černí baroni režiséra Zdenka Sirového. Výše zmíněným i dalším členům rodu, rozděleného do dvou linií – české a moravské, byla v minulosti věnována značná pozornost (nejen) historiků. Stále však existovala mezera, neboť dosud nikdo neprojevil hlubší odborný zájem o životní a společenské reálie Alberta ze Šternberka. Situace se však změnila. Byla vydána monografie s názvem Albert ze Šternberka – arcibiskup, zakladatel, mecenáš a diplomat doby Karla IV.

Za tip mnohokrát děkujeme Stanislavu Vaňkovi. 

Tip č. 2 : Zažíte Maltu!

V květnu letošního roku se mi dostal do ruky strojopis knihy z cest po sluncem zalitém ostrově Malta, který sepsali moji klatovští přátelé Hanka a Michal. Jejich maltská expedice trvala 33 dní, během kterých nachodili 700 kilometrů po této zajímavé zemi, kterou navštívili již šestkrát a dobře ji znají. Tehdy, v květnu, když jsem se začetl do rukopisu a vystoupal na zlaté útesy, nechal se strhnout hlasitým tichem setmělých uliček starobylých měst a dechberoucí krásou moře, jsem si velmi přál, aby kniha opravdu vyšla a dostala se ke všem cestovatelům.

Přesto jsem trochu pochyboval, neboť vydání knihy samonákladem, navíc v kvalitě, kterou si oba autoři přáli, je věc finančně velmi náročná. Ale zápal, se kterým se vrhli do shánění prostředků a hledání podpory mě stále víc utvrzoval v tom, že se jim to skutečně podaří. Dnes si listuji v krásné publikaci plné fotek vytištěných na velmi kvalitním papíru. Pročítám texty, ze kterých čiší nadšení, touha, dálky a voní šalvěj s lístkem tymiánu. Dozvídám se zajímavé informace o prehistorii, procházím barokními pevnostmi a znovu jsem překvapený z toho, jak významné české stopy se nacházejí na maltském souostroví. Třeba jak dělníci z plzeňské Škodovky zachránili spoustu lidských životů za druhé světové války, kolik Čechů se zapsalo do historie námořnictva Maltézských rytířů a jak Vítězslav Nezval zavedl na Maltu internet. Nyní, když za oknem začínají plískanice a zima zalézá pod kabáty, je ta pravá chvíle přenést se do země, kde slunce svítí 300 dní v roce a třeba načerpat inspiraci na dovolenou. Nejen letní, ale jakoukoliv, neboť ostrov Malta je krásný v každé roční době. Kniha už je k dostání v klatovském knihkupectví Léto (naproti divadlu), v síti prodejen Kosmas nebo online na eshop.cestysliskou.cz

Za tip mnohokrát děkujeme Tomáši Maškovi.

Tip č. 3 : souborné vydání básnických sbírek F. D. Mertha - Dvousvazkovou edici pro nakladatelství Triáda připravili Kristýna Merthová, Václav Toucha a Antonín Petruželka

„Poezie má původ ve skrytých kořenech života, přírody i člověka. Taková je její transcendence. Odkrývá povrch hmoty, přináší úžas, uzdravuje nitro, pomáhá v tonutí. Odedávna se měnila. Dnešní její forma je intuitivní, nikoliv imaginativní, identifikační, nikoliv informativní, krátká, nikoli sága, přehlížející syntax, ale věrná lidové písni. Tím má v sobě cosi dětského, a přece pravdivého, lehkého a přece vycházejícího ze stesku, v síle přezmenu, a to i pokud jde o břemeno smrti. Jde z tmy do světla, z existencialismu jde do věčnosti za život. Není pro každého, tak jako i lidová píseň u člověka mechanického nitra a hypertrofie fyziologicky je parodií. Je Baudelairovým Albatrosem, králem výšin, ale i posměškem námořníka, když racek klesne na palubu. Spojuje stále mohutně mladé lidi, kteří se setkávají v recitaci svých básní, někdy provázených kytarou, mnohdy velmi hodnotných. Skutečně je stále budoucí.“ - úryvek z díla F. D. Mertha. 

Za tip mnohokrát děkujeme Ivanu Niklovi.