Kliknutím zvětšíteV městečku Plánice na Klatovsku se objevil pohledný, vzdělaný a činorodý mladší muž. Ubytoval se v nejlepším hotelu U Altmanů, v kterém se scházela místní honorace k nedělní siestě na kávu a doutník. Pan geodet pověřený zemskými úřady k zaměření vodních toků od Plánice až po Žinkovský rybník činil dojem činorodého, neboť každé ráno odcházel se svou aparaturou (červenobílými výtyčkami, nivelační latí a v koženém pouzdře měl teodolit). Dopoledne pilně pracoval, po obřadném obědě vynášel veškeré získané údaje na papír do plánů jako podklad pro upřesnění mapových údajů. Rázem se stal váženým společníkem, důvěryhodnou osobou, v jeho oboru uznávaným. Dnes už všichni vědí, že vystupoval mezi jednookými jako král, kterým skutečně byl v získávání důvěry a náklonnosti. Přes své vzdělání inženýra se nad nikoho nevyvyšoval. Jevil se spíše skromným a pokorným, což každému imponovalo. Dokonce i jediné dceři pana hospodského, kterého oslovoval hoteliérem.
Každé odpoledne chodil na poštu poptat se, přišla-li mu suma kapitálu pro další práce. Upřímně se zlobil na úřad, který ho měl financovat. Jeho společníci v hospodě ho uklidňovali, že musí být trpělivý a ochotně mu půjčovali i větší sumy kapitálu, za což sliboval i značný úrok, tak že budou všichni spokojeni.
Vysoká společenská prestiž a jeho dobromyslná kavalírská povaha vždy s elegantním vzhledem vzbuzovala stále větší vášnivou žádost dcery pana hoteliéra. Nakonec i on sám propukl v horoucí vášeň citů. Od potoků jí nosil konvalinky, blatouchy, pampelišky, kosatce a jednou dokonce i mečíky. Květinovou pozornost stále stupňoval až jednou jako své nevěstě nabídl kytici svatební. Kaly pro nevěstu a pugét růží pro budoucí tchyni. Hned po zásnubách se začala chystat svatba. Pan děkan nechal vyzdobit kostel i kostelní lavice. Byli pozváni všichni přátelé i příbuzenstvo. Po obřadu se dovolil nevěsty, zda se může na chvíli vzdálit. Jen poodešel k panu děkanovi a vložil mu do rukou dvě pětistovky. Byl z toho tak překvapený, že mu jednu vrátil, že tak vysoký obnos nemůže přijmout. Ten si za to musel vyslechnout několik superlativ na uspořádání obřadu a tu, co mu vracel, si milostivě vzal zpět. Svatební hostina byla velkolepá. K obsluze byly přizvány servírky až z Plzně z hotelu Slavie. Tyto profesionálky pro panský dvůr, kde se vyžaduje pařížský bonton, obstály ke vší spokojenosti.
Hned po svatbě novomanželé odjeli na svatební cestu do Prahy. Ubytovali se hned vedle Obecního domu v hotelu Paříž. Kufry se šatstvem a šperky byly v úschovně na Wilsonově nádraží, kam dorazili 10. září 1928 první třídou. Po bouřlivé svatební noci pod dojmy posledních dnů manželka usnula k zaslouženému odpočinku. Až kolem poledne zjistila, že jí chybí manžel na vyrovnání účtu. Ten se neobjevil ani nebyl k nalezení. Byla nucena se spojit se svou rodinou v Plánici. Její otec ji musel vyplatit a odvést. Tento plánický incident poplašil mnoho věřitelů. Ani otevřený účet v bance nebyl krytý. Dokonce pan děkan zjistil, že i ta pětistovka byla falešná. Ostuda pro celé městečko a okolí a na novomanželce pečeť hanby, i když došlo k anulování celého svatebního obřadu.
Policejním šetřením bylo zjištěno, že šlo o rafinovaného svatebního podvodníka hledaného v několika zemích Evropy. Je možné, že se mezi plánickými ještě dnes najde pamětník tohoto vyprávění. Otvíráme se světu a chceme se stát více evropskými. V širokém spektru zločinnosti svatební podvodníci figurují stále. Každý takový případ je již pro policii přímo lahůdkou. Plánická zkušenost ví o tom své, těch se to určitě netýká.
Václav Hlaváč
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
