Můžete je teď každý den vidět ve výkladních skříních všech měst a městeček. Z fotografií se na vás usmívají sympatické tváře chlapců a děvčat, pro něž v těchto dnech nadešel důležitý mezník v jejich životě - čas maturit.

Dala by se popsat celá maturitní typologie, ale v zásadě jsou dva základní typy studentů. Rozděluje je mnoho věcí, ale především však vysvědčení. Jedni na něm mívají odshora dolů samé jedničky, tu a tam se objeví nějaká ta dvojka. Jiní mívají naopak dvojky i trojky v hojném počtu, sem tam i nějakou tu čtyřku. Těm prvním se říká premianti, ti druzí jsou spíše žáky lajdáky. Ale není možné ani premianty, ani ty druhé házet do jednoho pytle. Mezi premianty jsou vedle ctižádostivých dříčů a vysloveně reprodukčních typů také studenti s jiskrou, géniové od přírody. Naopak mezi trojkaři a čtyřkaři nejsou jenom "talenti", kteří jsou zabráni do jednoho "svého" předmětu, nebo nadaní flinkové, kteří možná jednou přijdou k rozumu. Jsou i tací, kteří nejsou nadaní a ještě k tomu jsou to flinkové.

Snažme se ale pochopit študáckou dušičku. Vždyť kdysi - před pěti, deseti, dvaceti a více lety jsme rovněž maturovali. Také jsme se od rána do večera mořili s početním příkladem o mnoha neznámých a učili se českou literaturu, aby nám češtinářka nedala ze zkoušení pětku.

Ostatně záleží pouze na studentech samotných, do které z uvedených skupin se zařadí. Mně pak nezbývá nic jiného, než jim tímto dodat odvahu a popřát dobrý vítr do plachet.

IVAN NIKL