„Áčko volá béčko, vypouštím ptáčka,“ křičí do vysílačky obsluha horní stanice zipline. Adrenalin u „ptáčka“ stoupá. Sedím ve speciálním úchytu připevněný kladkou na laně a přede mnou je 1400 metrů dlouhý přejezd, kdy budu viset 150 metrů nad údolím Šumného dolu. Hned po startu se odjistí „granát“, čili vytrhne se pojistka z kladky poháněné elektromotorem. První podobná technologie na světě se využívá právě zde.  

Přesně tak v Klínech začíná jízda na nové horské lanové dráze za 10 milionů korun. Ve čtvrtek se na ní budou moci svézt první zájemci. „Měli jsme otevřít už před Vánoci, ale kvůli pandemii jsme museli start odložit. Nyní už se nemůžeme dočkat,“ říká Alena Dalecká, jednatelka společnosti ZIMLET Klíny, která tuto zipline provozuje.

Já jsem se také nemohl dočkat. Nejhorší totiž bylo, když jsem šel po schodech na věž, ze které se startuje. Byl jsem plný emocí a říkal si, jestli jsem neudělal špatně, když jsem se rozhodl otestovat tuto dráhu. Měl jsem strach. Když jsem se ale rozjel, vše ze mě spadlo. Jen jsem roztáhl ruce a užíval si svištění větru.

„Hlavně při jízdě nekřičte,“ vzpomínám na slova obsluhy, když už se chystám zařvat a vypustit emoce ven. Prý by to mohlo rušit některé místní chalupáře. Asi po 400 metrech se mi otevřelo nádherné údolí nad Bílým potokem. Vpravo vidím České středohoří nebo nové jezero Most, vlevo zase vrcholky kopců, za kterými je vodní nádrž Fláje. Les se krásně zelená. Možná jako v Kostarice.

Právě odtamtud si totiž přivezla inspiraci pro stavbu této dráhy v Krušných horách Alena Dalecká. „Tam mají těchto zipline v různých pralesech hodně. Uchvátilo nás to. Vyzkoušela jsem si jednu zipline u sopky,“ prozrazuje, jak přišla na nápad podobnou atrakci udělat v Klínech. „Bylo to turisticky atraktivní. Když jsem se vrátila, viděla jsem to naše krásné údolí a hned jsem začala vymýšlet, jak by to šlo udělat,“ dodává.

Cesta od nápadu k samotné realizaci trvala pouhé dva roky. Zpočátku to přitom vypadalo, že zipline na Klínech neklapne. Problémem bylo malé převýšení zdejší dráhy, které je 150 metrů. „Všechny zipline fungují na setrvačnosti. Ale ta by u nás na dojezd do cíle nestačila,“ upřesňuje Dalecká.  

Proto museli zvolit světový unikát. Dráha v Klínech jako první na světě využívá kladku s elektromotorem. „Patent na něj má italská firma Martello a my jsem jejich pokusní králíci,“ usmívá se sympatická dáma.  

Jako pokusný králík se pověšený na laně nad údolím necítím. Rychlost pomalu ztrácím a blížím se do nejnižšího bodu dráhy. Visím ve vzduchu a mám nádherný výhled. Užívám si to. Najednou uslyším bzučení, to se automaticky sepnul elektromotor v kladce poháněný baterií. Takto pohodlně rychlostí asi 10 kilometrů za hodinu dojedu do mezistanice.

Mám za sebou první dráhu dlouhou 1400 metrů, což je nejdelší zipline v republice. Dosud byla nejdelší ta v Peci pod Sněžkou, ta má ale jen 220 metrů. Klíny ji porážejí o parník. „Jsme 5. nejdelší v Evropě a 20. na světě. Ta nejdelší je asi 2,5 km dlouhá někde ve Spojených arabských emirátech,“ upřesňuje Alena Dalecká.

Zipline Klíny
přejezd osoby zajištěné na elektrokladce po ocelovém laně přes údolí 
má 2 trasy: delší úsek (1400 m) je nejdelší v ČR, 5. nejdelší v Evropě a 20. nejdelší na světě, kratší úsek (800 m). Celková délka (2200 m)
jako jediná na světě používá kladky s elektromotorem
nejprve jede kladka setrvačností a po zpomalení se spustí elektropohon a doveze vás do stanice
polet ve výšce až 150 metrů nad zemí, rychlostí až 50 km/hod
celoroční provoz - jaro, léto, podzim, zima
samostatně mohou jet osoby od 30 kg do 130 kg, děti do 30 kg mohou v tandemu s dospělým       
cena 950 Kč, tandem 1450 Kč
více na info: www.kliny.cz

První část dráhy jsem zvládl za necelých pět minut. Nyní mě čeká druhý přejezd údolí k dolní stanici sedačkové lanovky, která mě následně vyveze zpět (je v ceně jízdy) ke startovní věži. Pro změnu si volím jízdu pozadu. Hned po odjištění svištím vzduchem. Už jsem pánem situace. Strach nikde, jen uvolněný pocit a překrásná scenérie Krušnohoří. Těchto 800 metrů sjedu za dvě minuty.

Celková délka zipline v Klínech je tedy 2200 metrů. Do batůžku, který je součástí sedáku, mi obsluha dává celkem těžkou elektrokladku, kterou odevzdám se vším vybavením nahoře. „Speciálních kladek máme asi 20, což bude stačit, protože naše kapacita je 15 lidí za hodinu. Za den odbavíme asi 100 zájemců,“ přibližuje Dalecká. I proto je dobré se předem on-line objednat a zarezervovat si čas jízdy.

„Na čtvrtek už máme první objednávky v řádech jednotek, ale na víkend už je celkem plno,“ dodává, že není radno čekat.

Cena jedné jízdy je 950 korun. Když využijete tandem (třeba rodič s dítětem), zaplatíte 1450 korun. „Vycházeli jsme z cen, které jsou obvyklé v Evropě. Tam jedna jízda stojí asi 1500 korun. Tehdy v Kostarice jsme s kamarádkou platily asi 2000 korun.“

Desetimilionová investice by se tak prý mohla vrátit za čtyři roky. Alena Dalecká si na stavbu půjčila od banky a od rodičů. Na začátku dokonce založila crowdfundingovou kampaň, kdy peníze vybírala od drobných dárců on-line. „A takto jsme získali 650 tisíc korun, kdy si asi tisíc lidí předplatilo vstupenku. To mě nakoplo, věděla jsem, že má smysl dráhu stavět,“ uzavírá Alena Dalecká.