Ve čtvrtek ještě poletí letadlem, ale pak už ho čeká ukrutně dlouhý vandr po svých. Dálkový turista Ivan Mitrus stráví tento rok a pravděpodobně i polovinu příštího na cestě. Z nejjižnějšího bodu Sicílie projde kolem Etny postupně přes Švýcarsko, Německo, Dánsko, Švédsko, Finsko až do Norska.

Karel Štěpánek propadl cestování, navštívil už 60 zemí.
Turisty na Novém Zélandu děsil k smrti. Cestovatel z Liberce navštívil 60 zemí

„Moje pěší cesta začíná na jihu Sicílie poblíž města Pachino a cílem je Nordkapp, což je nejsevernější místo Norska na pevnině, kam se dá dojet automobilem. Denně bych měl ujít něco kolem čtyřiceti kilometrů i s případnými zastávkami,“ říká mladík z Krkonoš.

S sebou má jen zhruba osmikilogramový batoh s nejnutnějším vybavením, oblečením a lékárničkou. Spát bude ve stanu. Kvůli používání vody si bere s sebou vodní filtr. Po Čechách už nachodil tisíce kilometrů, z krkonošských Martinic došel do Chlumce nad Cidlinou nebo Liberce. V zimě si několikrát vyzkoušel přenocování pod stanem na sněhu. Zkušenosti zjišťoval od lidí, kteří něco podobného podnikli.

Evropská dálková trasa

Trasu z jihu Itálie do Norska si nevybral náhodou. Jde o jednu ze dvanácti oficiálních evropských dálkových tras pod označením E1. Vede z Nordkappu na jih Sicílie. Ivan Mitrus půjde opačným směrem.

Sajama, výstup na nejvyšší bolivijskou horu.
Ostravský dobrodruh si plní sny. Šlape přes deset tisíc kilometrů Jižní Amerikou

Sbaleno. Ivan Mitrus naskládal výbavu na dlouhé putování do batohu s českou vlaječkou.Zdroj: Ivan Mitrus„Minulý rok, když jsem pracoval v Irsku, jsem náhodou na internetu narazil na evropské dálkové trasy. Nejvíce mě zaujala tato trasa E1, která je nejstarší a nejdelší. Zprvu jsem si ale myslel, že trasa vede v opačném směru, tedy z jihu na sever. Okamžitě mě to uchvátilo a já se rozhodl, že jednou tuto cestu uskutečním,“ přibližuje Ivan Mitrus, jak se zrodil nápad na nevídanou pěší túru.

„Letos na podzim jsem vycítil jedinečnou příležitost. Jsem svobodný, mladý, bez závazků,“ vysvětluje, kdy se odhodlal k odvážnému kroku.

Na konci roku dal výpověď ze zaměstnání, celý leden strávil přípravami na cestu. Dnes zahájí velké putování. „Nebude to pro mě jen obrovská výzva, ale hlavně důležitá životní zkušenost, kterou si prostě za prachy nekoupíš,“ tvrdí.

Na cestu má 140 tisíc

Platí si vše sám, na více než roční putování si našetřil 140 tisíc korun. Vydělal si je především v Irsku, kde pracoval minulý rok. Absolvent střední lesnické školy tam sázel stromky. V lese pracoval i po návratu do Čech. Na cestě se chystá zdržet na některých místech. „Můžu tam pomáhat místním obyvatelům a zasloužit si například stravování nebo ubytování. Další formou může být coachsurfing, kdy lidé nabídnou ubytování zdarma za vyprávění o cestě. Ve světě to tak funguje,“ plánuje.

Miloslav Sláma je "sběratelem" výhledů.
OBRAZEM: Miloslav Sláma fotil Sněžku z Křemešníku i z Pasecké skály

Trasu si rozplánoval tak, aby na sever Norska nedošel v zimě, ale v letních měsících. „Nechci za polární kruh dorazit v zimě. Záměrně se proto někde zdržím,“ má jasno. „Uvidíme, jak to bude vypadat na cestě, plány se můžou podle situace změnit. Počítám s tím, že krizové okamžiky přijdou. Tělo si bude muset zvyknout na takovou zátěž, hlavně ze začátku budu mít asi hodně puchýřů. I proto mám s sebou náplasti i antibiotika,“ je připraven.

Pokud se mu opravdu podaří dojít pěšky z Itálie do Norska, bude to výjimečný výkon. „Vím o několika Češích, kteří šli skandinávskou část této evropské dálkové trasy. Jeden Novozélanďan absolvoval trasu celou, ale postupně na etapy v několika letech. Nemám to ověřené, ale asi neexistuje nikdo na světě, kdo by ušel celou trasu ze Sicílie na sever Norska pěšky takhle najednou,“ povídá Ivan Mitrus.

Na cestě si bude pravidelně psát deník. Svoje putování přiblíží čtenářům Deníku v rubrice Čtenář reportér na webu Krkonošského deníku, kam bude průběžně přispívat fotografiemi a zážitky z dlouhého a neobyčejného vandru.

Expozice nově otevřeného Ski muzea v Harrachově na snímku z 13. září. Muzeum vybudovali vlastními silami bratři Slavíkovi během dvou let a je zde vystaveno přes 8000 exponátů.
Bratři vybudovali ojedinělé muzeum. V Harrachově tak najdete lyže z celého světa