Kliknutím zvětšíteVšichni jednou zaklepeme na nebeskou bránu. Tato slova z oblíbené písně většina lidí zná. Méně poeticky by se dalo říci, že se všichni sejdeme na hřibově.
Některá místa posledního spočinutí člověka jsou vskutku originální – svou historií, osobnostmi, které zde našly svůj klid, pověstmi nebo třeba výzdobou.
Slavní velikání
Rozhodně nejznámějším hřbitovem v Česku je ten, který se nachází na pražském Vyšehradě a kterému se říká Slavínský hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Hřbitov byl v tomto místě už ve 13. století. Od 19. století je místem odpočinku významných českých osobností a jejich rodin. Na východní straně hřbitova stojí společná hrobka vybraných osobností, nazývaná Slavín.
Mezi osobnostmi pochovanými na Vyšehradském hřbitově jsou například Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Ema Destinnová, Alfons Mucha, Karel Čapek, Vlasta Burian či Milada Horáková.
Politička, kterou v padesátých letech po vykonstruovaném politickém procesu zavraždili komunisté, má na hřbitově pouze symbolický hrob. Její ostatky totiž její vrazi ani nepředali rodině, aby je mohla pohřbít, a dodnes neznámo kde.
Stejně jako ostatky dalšího českého velikána, který zde má jen symbolický hrob: Josefa Čapka, umučeného v nacistickém koncentračním táboře Bergen-Belsen.
Skrytý pod mechem
Silnou auru má také další tajemné místo v Praze: starý židovský hřbitov. Vznikl zřejmě o půl století dříve než Kolumbus objevil Ameriku, ale existují i nepřímé důkazy, že zde stál nejméně o dvě stě let dříve.
Návštěvníky si získává především atmosférou. K sobě namačkané hroby porostlé mechem a lišejníkem mezi nimiž rostou platany a lípy, ale nevznikly proto, aby potěšily oko návštěvníka, nýbrž z nouze. Židé se jinde v Praze pohřbívat nesměli, a tak museli správci hřbitova šetřit místem.
Hřbitov zažil za století existence spoustu smutných událostí, ale nakonec mu přálo štěstí. Zatímco většina evropských židovských hřbitovů byla za II. světové války zničena, u toho pražského se za jeho zachování zasadil sám Adolf Hitler. Chtěl z něj podle některých pramenů vytvořit součást muzea o národě, který zničil.
Zato největší pohřebiště v Praze, kde odpočívá kromě Karla Jaromíra Erbena nebo Jana Palacha a dalších významných osobností i řada moderních celebrit, jsou Olšanské hřbitovy.
Hrobky šlechticů
Nedaleko zámku Orlík v jižních Čechách stojí za vidění novogotická schwarzenberská hrobka z poloviny 19. století. Stojí v severní části parku a postavena byla v polovině 19. stol.
Není tak honosná jako Schwarzenberská hrobka u Třeboně, ale přesto stojí za vidění. Je to dvoupodlažní budova s monumentální schodišťovou rampou a s předsunutou věží, která byla vystavěna v novogotickém slohu. Jsou v ní uloženy sarkofágy s ostatky členů krumlovsko-hlubocké větve rodu Schwarzenbergů.
Odpočívá zde například zakladatel sekundogenitury Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem u Lipska. Přestože vnitřek není přístupný veřejnosti, pohled na toto pietní místo a okolní areál s klidnou atmosférou rozhodně zaujme.
Prohlédnout si další, tentokráte honosnější místo, kde jsou pochováni členové rodu Schwarzenberků, můžete nedaleko Třeboně.
Ve svíčkami osvětlené kapli hrobky, akusticky výborně ozvučené, se kromě prohlídek konají různé koncerty. Hrobka se nachází asi kilometr od místního zámku v anglickém parku při jihovýchodní straně rybníka Svět.
Novogotická stavba hrobky ve tvaru šestiúhelníku ukrývá prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli. Při vstupu do kaple Božského Vykupitele je nutné vystoupit nahoru po 13 a dalších 10 kamenných schodech. V hrobce je 26 dvouplášťových rakví s nabalzamovanými těly.
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
