Lezl například v Alpách na Matterhornu, Monte Rose, Mont Blancu, Grossglockneru nebo Lyskammu. Na Aljašce na Mt. McKinley, v Peru zdolal Alpamayo a Artesonraju. V Himalájích stál na posvátné Ama Dablam nebo Cho Oyu (6. nejvyšší hoře světa). Letos ale kvůli opatření i zdravotní indispozici takové cesty neabsolvoval.
Jste vášnivým horolezcem, který jezdí po celém světě, co pro vás znamená doba, kterou nyní zažíváme, kdy téměř nemůžeme vycestovat? Změnilo vám to plány?
Jasně, že mě mrzí, že se nemůže jednoduše cestovat, ale je to jen dočasně, určitě se vše brzy rozvolní. Ze Šumavy nemáme do rakouských a německých Alp daleko, už se těším na výlety do tamní krásné přírody. Na to, až zase známým nebo kamarádům budu moct pomoci s překonáváním sama sebe, respektive s vystupováním z komfortní zóny. Rád lidi motivuji a pomáhám získat větší sebejistotu a důvěru v sebe. Při výletech do Alp se snažím formou rad, učení techniky a motivací jejich sebevědomí posilovat.
Zmínil jste již Šumavu, kam jste se z Prahy s manželkou přestěhoval. Co vás k tomu vedlo?
Dohodli jsme se se ženou, že hekticky stresový pracovní život v exponovaných pražských firmách není už pro nás „to pravé ořechové“. Máme dospělé samostatné děti, hypotéky splacené. Proč se dál nechat hnát v tom kolotoči s vysokou mírou vypětí a stresu. Zdraví máme jen jedno a za peníze se druhé koupit nedá. Takže jsme se před dvěma lety přestěhovali na Šumavu na Srní, do bytu, který jsme již několik let předtím používali k rekreaci. Jsme tu šťastní, šumavská příroda je nádherná.
close
info
Zdroj: Deník
zoom_in
Čemu se zde horolezec jako vy věnuje a jaké máte plány?
Moje žena tady učí jógu v několika obcích a městech a já jsem rok a půl pracoval u Národního parku Šumava jako vedoucí Návštěvnického centra s vlčím výběhem na Srní. Bylo to moc fajn, podařilo se nám vytvořit výukové programy na téma „Vlk obecný“ pro děti, školy. Park jsem opustil a teď se věnuji přípravám startu svojí malé průvodcovské „firmy“, kdy bych chtěl nabídnout českým i zahraničním návštěvníkům Šumavy možnost „guidovaných“ výletů (výlet s průvodcem) se zaměřením na sport, přírodu a historii. Pilotní zkoušku máme naplánovanou na letošní zimu pro výlety na sněžnicích.
Vaším snem byla také expedice na ChanTengri do Kyrgyzstánu, lákali vás himalájští obři Makalu nebo Gašerbrum II v Pakistánu a v plánu jste měl Huascarán v Peru, podařilo se vám již něco z toho?
Chan Tengri a pákistánské Himaláje jsou stále na seznamu. Huascarán nás v roce 2014 setřásl, nedovolil nám průstup na vrchol, bylo to moc riskantní, ledovec byl nestabilní a padaly laviny. Zastavilo nás to ve 5500 metrech. Bohužel mne ale v posledních letech potkaly zdravotní problémy, které moje plány přerušily. Šlo především o komplikovanou operaci kolene. Sice mi na 5 až 10 let oddálila „totálku“, ale nebylo to zadarmo a teprve před pár měsíci jsem se dostal zpět k aktivnímu sportování. Takže žádné velké expedice nebyly, jen nějaké drobné lezení ve Vysokých Tatrách, v Alpách, hodně šumavské přírody. Vloni na podzim jsem se ženou navštívil Jižní Alpy na Novem Zélandu, to byl úžasný zážitek. Mount Cook je další velké lákadlo. Moje vysokohorské plány jsou závislé na úspěšné rekonvalescenci kolene. Do vysokých hor musí být člověk ve špičkové kondici, aby neriskoval.
